20 Cdo 3511/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné J. M., zastoupené advokátkou, proti povinnému Z. B., pro částku 56.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 22 Nc 5524/2003, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze z 15.3.2007, č.j. 31 Co 46/2007-48, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Shora označeným rozhodnutím krajský soud vyčíslil částku, kterou oprávněná bude povinna zaplatit soudnímu exekutorovi na nákladech exekuce. Proti tomuto rozhodnutí podala oprávněná dovolání. Dovolání není přípustné. Podle § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř. Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř. dovolání přípustné není, neboť se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z § 239 odst. 3 o.s.ř., neboť napadeným usnesením nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení podle § 43 odst. 2 o.s.ř. Dovolání není přípustné ani podle § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení, jímž soud  vyčíslil výši nákladů exekuce, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod pořadovým číslem 61, případně usnesení téhož soudu z 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88). Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.) dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o.s.ř. – aniž se zabýval nedostatkem obligatorního zastoupení povinného advokátem (§ 241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.) –  jako nepřípustné odmítl. Dovolatelka z procesního hlediska zavinila, že dovolání bylo odmítnuto; povinnému však prokazatelné  náklady  tohoto  řízení, na jejichž  náhradu by jinak  měl dle § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 1. září 2009 JUDr. Vladimír  M i k u š e k , v. r. předseda senátu