22 Cdo 3427/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Františka Baláka ve věci žalobkyně L. B., zastoupené advokátkou, proti žalovaným:  1) D. Š., 2) P. Š., o ochranu proti neoprávněnému zásahu do vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 13 C 1167/2003, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 22. ledna 2009, č. j. 38 Co 150/2007-80, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Podle § 243c odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno. Okresní soud v Hodoníně (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 10. října 2006, č. j. 13 C 1167/2003-65, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaným byla uložena povinnost „zdržet se obtěžování nad obvyklou míru, která je v daných poměrech přiměřená, stínění nezastavěné části pozemku p. č. 665 v k. ú. V.u K., rozestavěnou stavbou – technickým objektem na pozemku p. č. 666 v k. ú. V.“ (výrok I. rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky a o náhradě nákladů řízení státu (výroky II. a III. rozsudku). K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 22. ledna 2009, č. j. 38 Co 150/2007-80, rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku a ve výroku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky potvrdil (výrok I. rozsudku), ve výroku o náhradě nákladů řízení státu jej změnil (výrok II. rozsudku) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III. rozsudku). Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, které podáním ze dne 2. července 2009 vzala zpět. Podle § 243b odst. 5 věty druhé o. s. ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Dovolací soud proto dovolací řízení v dané věci zastavil. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 větu první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1, § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. a o skutečnost, že žalovaným v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli právo vůči žalobkyni, která zavinila zastavení dovolacího řízení. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. září 2009 JUDr. Jiří Spáčil, CSc., v. r.   předseda senátu