22 Cdo 5244/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Rezkové a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců: a) V. D., a b) M. D., a  c) V. D., zastoupených advokátem, proti žalovanému J. P., o určení, že nemovitost je zatížena věcným břemenem, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 2 C 103/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Prachaticích ze dne 15. prosince 2006, č. j. 2 C 103/2006-52, takto: I.     Dovolací řízení se zastavuje. II.    Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Prachaticích (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 15. prosince 2006, č. j. 2 C 103/2006-52, určil, že „nemovitost zapsaná u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště P., v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Ch. na listu vlastnictví č. 228, tam označená jako stavební parcela č. 14 – zastavěná plocha a nádvoří, je zatížena věcným břemenem práva cesty po již stávající cestě, která se nalézá na jihozápadní straně stavební parcely č. 14, a to v prospěch nemovitosti zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště P., v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Ch. na listu vlastnictví č. 117, tam označené jako budova Ch., podle smlouvy trhové ze dne 14. března 1905 uzavřené mezi manželi M. a M. P. a manželi Č. a M. D.“. Dále rozhodl o nákladech řízení. Odvolání, které žalovaný proti tomuto rozsudku podal, soud prvního stupně usnesením ze dne 16. února 2007, č. j. 2 C 103/2006-72, podle § 208 odst. 1 občanského soudního řádu (dále „OSŘ“)  odmítl,  neboť bylo podáno opožděně. Podáními z 27. 11. 2007, 27. 12. 2007, 15. 1. 2008, 1. 10. 2008 a 24. 10. 2008 podal  žalovaný proti  rozsudku soudu prvního stupně ze dne 15. prosince 2006, č. j. 2 C 103/2006-52, dovolání. Podle § 236 odst. 1 OSŘ lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Rozhodnutí soudu prvního stupně dovoláním napadnout nelze. Nejvyšší soud ČR (dále jen „Nejvyšší soud“) v případě, že dovoláním je napadeno rozhodnutí soudu prvního stupně, není funkčně příslušný k projednání takového dovolání; řízení o takovém podání zastaví (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. května 2001, sp. zn. 20 Cdo 1072/2000, publikované pod C 477 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck). O stejný případ jde v projednávané věci, neboť dovolatel napadá rozsudek soudu prvního stupně. S ohledem na skutečnost, že nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle § 104 odst. 1 OSŘ zastavil. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) OSŘ, neboť žalobcům, kterým by náhrada nákladů příslušela podle § 146 odst. 2 věty prvé OSŘ,  náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. ledna 2009 JUDr. Marie Rezková,v. r.                     předsedkyně senátu