Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NS:2009:25.CDO.1450.2009.1
Datum rozhodnutí17.06.2009
SoudNS
Spisová značka25 Cdo 1450/2009
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieE
Ke staženíPDF | RTF

Odůvodnění

25 Cdo 1450/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně A. K., zastoupené advokátem, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, o 102.311,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 120/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. září 2008, č. j. 35 Co 394/2008-73, takto: Dovolání se odmítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 27. 3. 2008, č. j. 26 C 120/2006-51, zamítl žalobu na zaplacení celkové částky 102.311,- Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 9. 2008, č. j. 35 Co 394/2008-73, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, v němž rekapituluje procesní průběh a skutkový stav daného případu a polemizuje s právními závěry odvolacího soudu. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Podle ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu. Podle ustanovení § 240 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení. Podle ustanovení § 57 odst. 2 o. s. ř. se lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle ustanovení § 57 odst. 3 o. s. ř. je lhůta zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Jak vyplývá z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu obsahuje správné poučení, podle něhož proti němu není dovolání přípustné, ledaže dovolací soud dospěje k závěru, že jde o rozhodnutí po právní stránce zásadního významu, a to na základě dovolání podaného ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Nejde tedy o případ, že by se dovolatelka řídila nesprávným poučením soudu a že by tedy bylo možno podat dovolání do čtyř měsíců od doručení usnesení ve smyslu ust. § 240 odst. 3 o. s. ř. Protože rozsudek odvolacího soudu byl řádně doručen zástupci žalobkyně dne 16. 10. 2008, počala tímto dnem (tj. od 16. 10. 2008) běžet dvouměsíční lhůta k podání dovolání, která skončila dne 16. 12. 2008 (úterý). Opravné usnesení vydáno nebylo. Žalobkyně podala dovolání proti rozsudku odvolacího soudu elektronicky s připojeným ověřeným elektronickým podpisem do elektronické podatelny soudu prvního stupně dne 17. 12. 2008 (středa). Z toho je zřejmé, že zákonná dvouměsíční lhůta dodržena nebyla. Protože dovolání bylo podáno až po marném uplynutí lhůty k dovolání, jejíž zmeškání nelze prominout, bylo podle ust. § 243b odst. 5, věty první, a § 218a  o. s. ř. odmítnuto. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalované náklady v dovolacím řízení nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 17. června 2009 JUDr. Marta  Škárová, v. r. předsedkyně senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky