28 Cdo 4846/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., v právní věci žalobce P. f. ČR, zastoupeného advokátem, proti žalovanému A.-M., a.s., zastoupenému advokátem, o určení neplatnosti smlouvy o převodu pozemků, vedené u Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou pod sp.zn. 10 C 278/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka v Jihlavě, ze dne 19.8.2008, č.j. 54 Co 5/2008-150, takto: I.  Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : (§ 243c odst. 2 o.s.ř.) Dovolání žalovaného proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou ze dne 13. 3. 2008, č.j. 10 C 278/2005-129, ve věci samé, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Nejvyšší soud poukazuje na svá dřívější rozhodnutí, ve kterých byla obdobná otázka již řešena a to zejména rozsudek sp. zn. 28 Cdo 3042/2006 ze dne 11. 6. 2007 a 28 Cdo 1598/2008 ze dne 19. 8. 2008. Jestliže P. f. převedl podle § 11 odst. 2 zákona č. 95/1999 Sb. předmětné pozemky bez jejich předchozího zařazení do veřejné nabídky podle § 7 odst. 2 cit. zákona, stalo se tak contra legem a takový právní úkon je neplatný podle § 39 obč. zák. Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy správné a v souladu s nastolenou rozhodovací praxí, nelze hovořit ani o judikatorní mezeře či kontradikci a proto ani o zásadním právním významu napadeného rozsudku. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. Žalobce by měl podle § 243c odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. vzhledem k podanému vyjádření právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, vzniklých podáním písemného vyjádření k dovolání. Dovolací soud však – právě vzhledem k již ustálené judikatuře – nepovažoval takto vzniklé náklady za nezbytné k účelné obraně práva ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. A již raději vůbec netřeba podrobněji zmiňovat důvod zde přiléhavě použitý odvolacím soudem, totiž že žalobce napadá své „vlastní“ smlouvy.   Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 13. srpna 2009 JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.   předseda senátu