29 Cdo 1463/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci dlužníka M. M., , zastoupeného JUDr.  K. P., advokátem o návrhu věřitelky Z. P., a. s., , na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. K  39/95, o dovolání navrhující věřitelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. prosince 2008, č. j. 2 Ko 294/2008-939, takto: I.        Dovolání se odmítá. II.      Navrhující věřitelka je povinna zaplatit dlužníku na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 952,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce dlužníka JUDr. K. P.. O d ů v o d n ě n í: Dovolání navrhující věřitelky proti v bodům 4/ a 5/ prvního výroku v záhlaví označeného usnesení Vrchního soudu v Praze a proti druhému výroku tohoto usnesení Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „o. s. ř.“) jako nepřípustné. Směřuje totiž proti výrokům o nákladech řízení, proti nimž přípustné dovolání podat nelze (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Na tom ničeho nemění nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání proti jeho rozhodnutí podat lze (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2003, sp. zn. 29 Odo 10/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2003, pod číslem 118). Výrok o nákladech dovolacího řízení je ve smyslu § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. odůvodněn tím, že dovolání bylo odmítnuto. Účelně vynaložené náklady dovolacího řízení pak u dlužníka sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení), jejíž výše se určuje podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“). Sazba odměny za dovolací řízení,  jehož předmětem je pouze rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, pak ve smyslu § 15 a § 14 odst. 3 vyhlášky činí 1.000,- Kč. Takto určená sazba se podle § 18 odst. 1 vyhlášky snižuje o 50 %, tj. na částku 500.- Kč, jelikož advokát dlužníka učinil v dovolacím řízení pouze jediný úkon právní služby (vyjádření k dovolání). Náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů činí 300,- Kč. Spolu s náhradou za 19% daň z přidané hodnoty (ve výši 152,- Kč) tak činí částka přiznaná dlužníku k tíži dovolatelky 952,- Kč. Rozhodné znění občanského soudního řádu (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.     Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 28. dubna 2009 JUDr. Zdeněk  K r č m á ř předseda senátu