30 Cdo 1370/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Podolky a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci omezeného ve způsobilosti k právním úkonům S. M., zastoupeného advokátem, za účasti Obce B. jako opatrovníka a Okresního státního zastupitelství v Š., o zrušení rozsudku o omezení způsobilosti k právním úkonům, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 40 P 335/88, o dovolání S. M. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. srpna 2007, č. j. 13 Co 371/2007-1126, takto: Dovolání se odmítá. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.): Dovolání S. M. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ve výroku označenému, jímž byl rozsudek Okresního soudu v Šumperku ze dne 15. 2. 2007, č. j. 40 P 335/88-999, v napadené části, t. j. vyjma odstavce I. výroku, potvrzen, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř., a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o. s. ř. Otázku výkladu ustanovení § 190 o. s. ř. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou (srv. např. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1979, č. 3, nebo roč. 1984, č. 2). Pokud je v dovolání uplatněn i dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., nesměřuje k podmínce existence otázky zásadního právního významu, a jestliže z obsahu dovolání vyplývá též dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř., nemohlo k němu být při posouzení, zda je dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., přihlédnuto (srv. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné pod č. 132 v časopise Soudní judikatura, ročník 2004, nebo usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné pod č. 130 v časopise Soudní judikatura, ročník 2006). Podané dovolání bylo proto podle § 243b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 218 písm. c) téhož zákona odmítnuto. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá, § 224 odst. 1 a § 151 o. s. ř., neboť dovolatel s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 24. června 2009 JUDr. Karel   P o d o l k a , v. r. předseda senátu