30 Cdo 1475/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce F. V., zastoupeného advokátem, proti žalované N. N. H., příspěvkové organizaci, zastoupené advokátem, o ochranu osobnosti, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 37 C 106/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 12. června 2008, č.j. 1 Co 149/2008-188, takto: I.  Dovolání žalobce  se odmítá. II. Žalobce  je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 7.794,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám  advokáta. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o.s.ř.): Městský soud v  Praze rozsudkem ze dne 26. října 2007, č.j. 37 C 106/2004-146, zamítl žalobu, aby žalovaná žalobci zaplatila částku 4.000.000,- Kč z titulu náhrady nemajetkové újmy v penězích podle § 13 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Rozhodl též o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 12. června 2008, č.j. 1 Co 149/2008-188, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ve věci samé podle ustanovení § 219 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) potvrdil, změnil jeho výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že v řízení nebyl prokázán neoprávněný zásah žalované do osobnostních práv žalobce chráněných ustanovením § 11 násl. o.z., neboť v řízení bylo prokázáno, že zvolený lékařský výkon operatéra  J. P. při operaci žalobce 25. července 2001 byl lege artis a nešlo o výkon provedený bez souhlasu žalobce. Nebylo proto možno dovodit odpovědnost žalované podle ustanovení § 13  o.z. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovolací důvody spatřuje v naplnění předpokladů obsažených v ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Zejména dovozuje, že soudy zcela nesprávně dospěly k závěru, že žalobce poskytl souhlas s provedením operace, a vadně proto dovodily, že nedošlo k neoprávněnému zásahu do práva na ochranu osobnosti žalobce. Tento závěr dokumentuje pomocí konkrétních skutkových tvrzení. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudky soudů obou stupňů a  věc vrátil soudu prvního stupně  k dalšímu řízení. Žalovaná v písemném vyjádření s dovoláním vyslovila nesouhlas. Dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (dřívějším rozsudkem soudu prvního stupně, který pak byl zrušen odvolacím soudem, byla žaloba též zamítnuta) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 písm. c) téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. Otázku výkladu ustanovení § 11 násl. o.z. odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu (analogicky srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR  ze dne 21. prosince 2006, sp.zn. 30 Cdo 1899/2006). Pokud je v dovolání výslovně uplatněn též dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., pak nesměřuje k podmínce existence právní otázky zásadního významu. Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle § 243b odst. 5 o.s.ř. ve spojení s § 218 písm. c/ téhož zákona. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věta prvá o.s.ř. ve spojení s § 224 odst. 1, § 151  a 146 odst. 3 o.s.ř., když v dovolacím řízení žalované vznikly náklady spojené s jejím zastoupením advokátem, spočívající v paušální odměně ve výši 6.250,- Kč [srov. § 2 odst. 1,  §  6 odst. 1 písm. a), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 16 odst. 2, § 17 písm. b) a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 277/2006 Sb. účinné od 1. 9. 2006] a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč (§ 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění po novele provedené vyhláškou č. 276/2006 Sb.). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 6.550,- Kč, která je po úpravě o 19% daň z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalované, představována částkou 7.794,50 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. května 2009 JUDr. Pavel  Pavlík, v. r. předseda senátu