Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NS:2009:32.CDO.1779.2008.1
Datum rozhodnutí03.06.2009
SoudNS
Spisová značka32 Cdo 1779/2008
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUsnesení
KategorieD
Ke staženíPDF | RTF

Odůvodnění

32 Cdo 1779/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší  soud  České  republiky  rozhodl  v  senátě složeném  z   předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Hany Gajdziokové  v  právní věci žalobce R. K., zastoupeného JUDr. P. K., advokátem, proti  žalovaným 1) R.s. H. k. Č.  r. a A. k. Č. r., a 2) B. B., národnímu podniku, zastoupenému JUDr. V. T., advokátem, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu  v Praze pod   sp.  zn. 21 Cm 323/2001, o dovolání  žalobce proti   rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2007, č. j. 8 Cmo 351/2007-179, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalobce a první žalovaný nemají proti sobě právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. III. Žalobce je povinen zaplatit druhému žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3 034,50 Kč  do  tří  dnů  od  právní  moci  tohoto  usnesení, k rukám jeho zástupce JUDr. V. T. O d ů v o d n ě n í : Dovolání  žalobce proti  v záhlaví označenému rozsudku,  jímž   byl   potvrzen  rozsudek ze dne 16. července 2007, č. j. 21 Cm 323/2001-148, kterým Městský soud v Praze  zamítl návrh na  zrušení  mezitímního rozhodčího nálezu specifikovaného ve výroku rozhodnutí a rozhodl o nákladech řízení (výrok I.),  a  jímž bylo  dále rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení (výroky II. a III.), není přípustné  podle  § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního  řádu  (dále též jen „o. s. ř“),  jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (ve  věci  nebylo  soudem  prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání, z jehož obsahu (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán rozsudek odvolacího soudu  v  celém rozsahu)  lze  dovodit,  že  jím   dovolatel   brojí proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně  v  zamítavém výroku ve věci samé, nebylo  shledáno přípustným ani podle  § 237 odst. 1  písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Nejvyšší soud neshledal, že by odvolací soud posoudil otázku, zda podjatost rozhodce je  důvodem  pro  zrušení  rozhodčího  nálezu soudem podle § 31 písm. c) zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, jakož i otázku pasivní věcné legitimace prvního žalovaného, jejichž řešení dovolatel v dovolání napadl, v rozporu s hmotným právem. Za situace, kdy dovolací soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek nedovodil ani existenci jiných okolností, které by činily napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadně právně významným, lze uzavřít, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.  Nejvyšší   soud   je  proto,  aniž  nařizoval jednání (§ 243a odst. 1,  věta  první, o. s. ř.),  pro  nepřípustnost  odmítl  [§ 243b odst. 5, věta první a § 218 písm. c) o. s. ř]. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Dovolání žalobce bylo odmítnuto, a proto je povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady. Prvnímu žalovanému vůči žalobci dovolací soud náhradu nákladů dovolacího řízení nepřiznal, neboť mu podle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly. Náklady druhého žalovaného  sestávají  ze  sazby odměny za zastupování  advokátem  v částce 2 250 Kč podle § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1,  § 15  a  § 18  odst. 1  vyhlášky  č.  484/2000  Sb.,  ve  znění   pozdějších  předpisů,  a z paušální částky 300 Kč za  jeden  úkon  právní  služby (vyjádření k dovolání) podle  § 13 odst. 3  vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve  znění  pozdějších  předpisů,  při  připočtení  19%  daně z přidané hodnoty ve výši 484,50 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 3. června 2009 JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky