32 Cdo 2570/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší  soud  České  republiky  rozhodl  v  senátě složeném  z   předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Hany Gajdziokové  v  právní   věci  žalobkyně S., a. s., zastoupené JUDr. R. M.,  advokátem, proti žalovanému M. R., zastoupenému JUDr. L. P., advokátem, o 365 559,30 Kč s příslušenstvím,  vedené  u Okresního soudu  v Ústí nad Orlicí  pod  sp. zn. 12 C 121/2005, o  dovolání  žalovaného  proti  rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. února 2008, č. j. 38 Co 50/2007-206, takto: I.        Dovolání  se odmítá. II.    Žalovaný  je povinen  zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12 257 Kč  do  tří  dnů  od  právní  moci  tohoto  usnesení, k rukám jejího zástupce JUDr. R. M. O d ů v o d n ě n í : Dovolání   žalovaného   proti  v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Hradci Králové  potvrdil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 21. září 2007, č. j. 12 C 121/2005-175, jímž bylo uloženo žalovanému zaplatit žalobkyni 365 559,30 Kč s příslušenstvím a bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výrok I.), a rovněž rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II.), není přípustné  podle  § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního  řádu  (dále též jen „o. s. ř“),  jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání, z jehož obsahu (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán rozsudek odvolacího soudu  v  celém rozsahu)  lze  dovodit,  že  jím   dovolatel   brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé,  nebylo  shledáno přípustným ani podle  § 237 odst. 1  písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Dovolatel žádnou právní otázku zásadního významu nevymezil, a svůj nesouhlas se závěrem odvolacího soudu o uznání závazku žalovaným vůči žalobkyni staví pouze na kritice hodnocení důkazů o pravosti jeho podpisu na listinách ze dne 3. září 2001 a ze dne 9. května 2002. Tím však ve skutečnosti nezpochybňuje právní posouzení věci v rámci jím uváděného dovolacího  důvodu  dle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., nýbrž  míří  na dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o. s. ř. (t. j. že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu  v provedeném dokazování), který  však  přípustnost  dovolání  podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit nemůže (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004,  sp. zn.  21 Cdo 541/2004,  uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004,  pod číslem 132). Lze proto uzavřít, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž  nařizoval  jednání (§ 243a  odst. 1, věta první, o. s. ř.),   pro  nepřípustnost  odmítl  [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř]. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř.  Žalovaný, jehož dovolání bylo odmítnuto,  nemá  na náhradu svých nákladů právo a je povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Náklady žalobkyně sestávají  ze  sazby  odměny za zastupování advokátem v částce 10 000 Kč  podle  § 3 odst. 1,  § 10 odst. 3, § 14  odst. 1, § 15 a  § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších  předpisů, a z paušální  částky 300 Kč  za  jeden  úkon  právní  služby  (vyjádření  k dovolání) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při připočtení 19% daně z přidané hodnoty ve výši 1 957 Kč. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 20. května 2009 JUDr. Miroslav   G a l l u s předseda senátu