32 Cdo 2641/2008 U S N E S E N Í Nejvyšší  soud  České  republiky  rozhodl  v  senátě složeném  z   předsedy JUDr. Miroslava Galluse a soudců JUDr. Františka Faldyny, CSc., a JUDr. Hany Gajdziokové  v právní věci  žalobkyně T. R., s.r.o., proti žalované S. r. a. s. – S., příspěvkové organizaci, zastoupené  Mgr. V. Š., advokátem,  o 535 322 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu  v Ústí nad Labem pod sp. zn. 61 Cm 181/2004, o dovolání žalované  proti  rozsudku  Vrchního soudu v Praze ze dne 19. března 2008, č. j. 1 Cmo 149/2007-158, takto: I. Dovolání  se odmítá. II. Žádný z účastníků  nemá právo  na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Dovolání žalované proti  v záhlaví označenému rozsudku, jímž Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Krajského soudu  v Ústí nad Labem ze  dne 22. listopadu 2006, č. j. 61 Cm 181/2004-132, ve znění usnesení ze dne 5. března 2007,                                         č. j. 61 Cm 181/2004-147, ve výroku ve věci samé, jímž bylo uloženo žalované zaplatit žalobkyni 535 322 Kč s příslušenstvím (výrok I.), změnil ho ve výroku o nákladech řízení (výrok II.) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok III.), není přípustné  podle  § 237 odst. 1 písm. b) občanského soudního  řádu  (dále též jen „o. s. ř“),  jelikož podmínky tohoto ustanovení  nebyly  v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání, z jehož obsahu (byť je v něm uvedeno, že je jím napadán rozsudek odvolacího soudu  v  celém rozsahu)  lze  dovodit,  že  jím   dovolatelka   brojí ve skutečnosti proti napadenému rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku ve věci samé,   nebylo  shledáno přípustným ani podle  § 237 odst. 1  písm. c) o. s. ř., neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím  výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř.). Z vylíčení uplatněného dovolacího důvodu je zřejmé, že dovolatelka spatřuje otázku zásadního právního významu  ve výkladu článku 3 odstavce 3.1. obsaženého v příloze č. 2 dodatku č. 2 ze dne 8. prosince 1999 ke kupní smlouvě (o dodávkách tepla a teplé užitkové vody) ze dne 1. července 1998, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, dle kterého „Kupní cena může být budoucím dodavatelem při uzavření kupní smlouvy a v průběhu jejího trvání změněna pouze na základě změny cenových výměrů, změny cen vstupních topných médií nebo ekonomicky zdůvodněných nákladů (změny mezd nebo ceny paliva), a to podle následujících regulačních vzorců: ...“. Podle dovolatelky je citovaný článek ujednáním o způsobu stanovení výše kupní ceny a o používání regulačního vzorce v období od dubna 1999 do prosince 2001. Tato otázka však postrádá potřebný judikatorní přesah, neboť jde o výklad konkrétního smluvního ujednání s dopadem jen pro posuzovanou věc. Za tohoto stavu by proto zásadní právní význam napadeného rozhodnutí mohla založit pouze skutečnost, pokud by odvolací soud řešil dovolatelkou vymezenou otázku v rozporu s hmotným právem. Tak tomu však nebylo. Dospěl-li totiž odvolací soud k závěru o oprávněnosti žaloby, v níž žalobkyně požadovala zaplacení základní ceny tepla, sjednané  ve  smlouvě  pevnou částkou, a  vyložil-li  citovaný článek jako dohodu o podmínkách, za kterých může dojít ke změně kupní ceny a nikoli (jak dovozuje dovolatelka) jako dohodu o způsobu určení ceny, nelze mu vytknout, že by tyto otázky řešil v rozporu s hmotným právem. Lze proto uzavřít, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není  tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud je proto, aniž  nařizoval jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.), pro nepřípustnost  odmítl  [§ 243b odst. 5 věta první a § 218 písm. c) o. s. ř]. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu nákladů právo a žalobkyni v souvislosti s tímto řízením podle obsahu spisu žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 3. června 2009 JUDr. Miroslav Gallus předseda senátu