20 Cdo 1547/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Olgy Puškinové v exekuční věci oprávněné Telefónica O2 Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 4, Michli, Za Brumlovkou 266/2, zastoupené JUDr. Janou Kubištovou, advokátkou se sídlem v Praze 7 – Troji, Trojská 69/112, proti povinné Studio GENESE s. r. o. v likvidaci, naposledy se sídlem v Bavorovicích 39, Hluboká nad Vltavou, pro 19.967,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 Nc 7026/2007, o dovolání soudního exekutora Mgr. Kamila Košiny, se sídlem Exekutorského úřadu ve Zdíkově č. p. 79, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. 11. 2009, č. j. 19 Co 2793/2009-25, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Soudní exekutor je povinen zaplatit oprávněné na nákladech dovolacího řízení 960,- Kč k rukám JUDr. Jany Kubištové CSc. do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud usnesením ze dne 22. 4. 2009, č. j. 17 Nc 7026/2007-15, zastavil exekuci (výrok I.), oprávněné uložil zaplatit soudnímu exekutorovi JUDr. Milanu Broncovi na nákladech exekuce 7.735,- Kč (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení o zastavení exekuce (výrok III.). Krajský soud napadeným usnesením k odvolání oprávněné mimo jiné změnil výrok II. usnesení okresního soudu tak, že soudnímu exekutorovi Mgr. Kamilu Košinovi nepřiznal právo na náhradu nákladů exekuce. Soudní exekutor napadl usnesení krajského soudu, a to výrok o nepřiznání náhrady nákladů exekuce, dovoláním. Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., o občanském soudním řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 2005, pod poř. č. 70, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod č. 4). Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Protože dovolání bylo odmítnuto, vzniklo oprávněné podle ustanovení § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o. s. ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty tvoří odměna advokáta 500,- Kč (srov. § 14 odst. 3 a § 15 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, po snížení o 50% podle § 18 odst. 1 téže vyhlášky), paušální náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) a částka 160,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 20 %, kterou bude advokát povinen z odměny a z náhrad odvést a která podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž patří k nákladům řízení. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. června 2010 JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu