20 Cdo 2865/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného P. M., zastoupeného Mgr. Šárkou Boučkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Novobranská 20, proti povinnému Mgr. V. P., advokátovi, správci konkurzní podstaty úpadce Elektromontážní závod Odehnal, spol. s r. o., se sídlem v Brně, Čechyňská 18, pro 8.032,50 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 69 Nc 2173/2007, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 1. 2010, č. j. 20 Co 173/2009-23, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Městský soud usnesením ze dne 23. 7. 2007, č. j. 69 Nc 2173/2007-6, nařídil podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 2. 2007, č. j. 4 Cm 112/2005-55, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 8 032,50 Kč, exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Lubomíra Zálešáka. Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že návrh zamítl, oprávněnému uložil zaplatit soudnímu exekutorovi částku 7 800,- Kč a dále rozhodl, že povinný nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů. Oprávněný podal proti usnesení krajského soudu dovolání. Dovolací soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, dále jen „ o. s. ř.“ (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, části první zákona č. 7/2009 Sb., podle nějž se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu /vyhlášeným/ vydaným po 1. 7. 2009 projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009). Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení a nařízení exekuce dne 6. 1. 2010, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Na tom nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51). Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.). Dovolání bylo odmítnuto, povinnému, jenž by jinak měl právo podle § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř. na náhradu nákladů dovolacího řízení, takové náklady podle obsahu spisu nevznikly; této procesní situaci odpovídá výrok, že právo na náhradu nákladů dovolacího řízení žádný z účastníků nemá. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. října 2010 JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r. předsedkyně senátu