20 Cdo 4104/2009 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Olgy Puškinové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Č. r. – Finančního úřadu ve V., proti povinnému R. L., pro 610.064,- Kč, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 5 E 100/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 31.3.2009, č.j. 9 Co 1081/2008-112, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 20.8.2008, č.j. 5 E 100/2006-90, kterým okresní soud určil cenu nemovitostí, podal povinný dovolání. Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb.). Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdí usnesení, kterým soud prvního stupně určil cenu nemovitostí, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení podle ustanovení § 336a o.s.ř., a tedy ani usnesení odvolacího soudu je potvrzující, není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2.12.1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/1998 pod č. 61). Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (srov. § 241b odst. 2 věta za středníkem o.s.ř.), a bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl. Povinný z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, oprávněné však náklady v tomto stadiu řízení (podle obsahu spisu) nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 11. února 2010 JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r. předseda senátu