KSPA 48 INS 6473/2009 29 NSČR 26/2010-B-128 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužnice PROMA CZ s. r. o., se sídlem v Sezemicích, Veská 35, PSČ 533 04, identifikační číslo 25250671, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích pod sp. zn. KSPA 48 INS 6473/2009, o odvolání insolvenční správkyně z funkce, o dovolání dlužnice proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. dubna 2010, č. j. KSPA 48 INS 6473/2009, 3 VSPH 202/2010-B-68, takto: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í: Usnesením ze dne 2. března 2010, č. j. KSPA 48 INS 6473/2009-B-38, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích (dále též jen „insolvenční soud“) podle § 31 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), odvolal z funkce pro nesplnění zákonných předpokladů k výkonu funkce insolvenční správkyni Záveská a Brejcha, v. o. s. (bod I. výroku) a rozhodl, že do právní moci tohoto usnesení ponechává ve funkci insolvenčního správce Ing. Davida Jánošíka (bod II. výroku). Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že insolvenční správkyně Záveská a Brejcha, v. o. s. se z funkce neodvolává. Dovolání dlužnice proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve znění účinném od 1. července 2009. Učinil tak proto, že proti usnesení, kterým odvolací soud změnil usnesení insolvenčního soudu o odvolání insolvenční správkyně z funkce, dovolání objektivně přípustné není. Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 25/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vysvětlil, že k tomu, aby bylo možné uvažovat o přípustnosti dovolání podle § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., musí být splněna rovněž podmínka (jež se klade prostřednictvím odkazu na § 237 odst. 1 a 3 o. s. ř., obsaženého v § 238a odst. 2 o. s. ř.), aby šlo o usnesení odvolacího soudu, jimž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto v insolvenčním řízení „ve věci samé“. V důvodech svého usnesení uveřejněného pod číslem 103/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále Nejvyšší soud vyložil, že (stejně jako tomu bylo dříve v režimu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) ani v poměrech insolvečního zákona není rozhodnutí soudu o tom, zda správce dlužníkova majetku ve své funkci skončí, nebo o tom, zda určitá osoba má být tímto správcem ustanovena, rozhodnutím „ve věci samé“, takže k usnesením „ve věci samé“ nepatří ani usnesení o tom, že (zda) se insolvenční správce odvolává z funkce, vydané podle § 31 odst. 1 insolvenčního zákona. Dovolání pak není přípustné ani podle jiných ustanovení občanského soudního řádu. Zbývá dodat, že ustanovení občanského soudního řádu o přípustnosti dovolání jsou pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení přiměřeně aplikovatelná dle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) a že rozhodné znění občanského soudního řádu (pro dovolací řízení) se podává z bodů 1. a 12., části první, článku II. zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 21. července 2010JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu