4 Nd 307/2010-88 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Danuše Novotné a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Petra Šabaty v právní věci žalobce SKIAREÁL KLÍNOVEC, s. r. o., se sídlem Belgická 681, 120 00 Praha 2, IČ: 43227317, zastoupeného JUDr. Jiřím Hanušem, advokátem se sídlem Břevnovská 12, 169 00 Praha 6, proti žalovanému GRAFFER SEGGIOVIE S. r. l, se sídlem Via 4 Novembre 93, 38014 Gardolo, Trento, Itálie, o zaplacení částky 3.959.895,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 42 Cm 142/2007, o určení příslušnosti soudu podle § 11 odst. 3 o. s. ř. takto: Věc, vedenou u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 42 Cm 142/2007, p r o j e d n á a r o z h o d n e Krajský soud v Plzni. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 18. 11. 2009 sp. zn. 42 Cm 142/2007, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude věc předložena Nejvyššímu soudu k určení místně příslušného soudu. Vyslovení své místní nepříslušnosti odůvodnil tím, že v nadepsané věci vznesl žalovaný námitku místní nepříslušnosti tohoto soudu. Krajský soud v Plzni proto zkoumal podmínky místní příslušnosti a dospěl k závěru, že v daném případě chybí podmínky pro určení místně příslušného soudu v České republice dle pravidel obsažených v ustanovení § 84 a násl. o. s. ř. a řešení nevyplývá ani z nařízení Brusel I. Předmětem sporu je totiž náhrada škody z kupní smlouvy na dodání lanovky, nikoli na její montáž. Místem plnění je dle čl. V. smlouvy Trento nebo Marileva v Itálii. V čl. VIII. smlouvy byla dohodnuta pravomoc soudů v České republice bez bližšího určení. Krajský soud v Plzni proto rozhodl, že věc po právní moci usnesení o místní nepříslušnosti bude předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, o kterém rozhodoval Vrchní soud v Praze jako soud odvolací. Ten usnesením ze dne 9. 6. 2010 označené usnesení Krajského soudu v Plzni potvrdil. Ten poté předložil věc k rozhodnutí podle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. V posuzovaném případě jsou podmínky pro rozhodnutí Nejvyššího soudu dle § 11 odst. 3 o. s. ř. splněny, neboť se jedná o věc patřící do pravomoci soudů České republiky, nicméně podmínky místní příslušnosti nelze zjistit, přičemž po rozhodnutí odvolacího soudu nabylo právní moci rozhodnutí soudu prvního stupně o jeho místní nepříslušnosti. S ohledem na požadavek rychlosti a hospodárnosti řízení Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není vhodné určit jako soud, který věc projedná a rozhodne, jiný soud v rámci soudů České republiky, než ten, u kterého byla podána žaloba a zahájeno řízení. Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. určil Krajský soud v Plzni tím soudem, který věc projedná a rozhodne. Poučení : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. září 2010 JUDr. Danuše N o v o t n á předsedkyně senátu