29 Cdo 4186/2010 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci úpadce Ing. Z.N., zastoupeného JUDr. Alešem Zemanem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Svobodova 7, PSČ 128 00, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 39 K 12/2006, o návrhu úpadce na zrušení konkursu, o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. prosince 2009, č. j. 2 Ko 97/2009-539, takto, Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í: Usnesením ze dne 3. července 2009, č. j. 39 K 12/2006-477, zamítl Krajský soud v Praze (dále též jen „konkursní soud“) návrh ze dne 17. dubna 2009, jímž se úpadce ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a/ zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen „ZKV“), domáhal zrušení konkursu na svůj majetek. K odvolání úpadce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu. Dovolání úpadce proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Dovolatel však Nejvyššímu soudu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Napadené rozhodnutí odpovídá v posouzení předpokladů pro zrušení konkursu ve smyslu ustanovení § 44 odst. 1 písm. a/ ZKV ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, konkrétně usnesením Nejvyššího soudu uveřejněným pod čísly 29/2006 a 95/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z nichž se podává, že: 1/ Při zkoumání důvodů pro zrušení konkursu podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. a/ ZKV se konkursní soud nezabývá správností procesního postupu soudu předcházejícího vydání usnesení o prohlášení konkursu, ani správností rozhodnutí o prohlášení konkursu, případně rozhodnutí je potvrzujícího. 2/ Byl-li konkurs na majetek dlužníka prohlášen pro úpadek formou platební neschopnosti (§ 1 odst. 2 věta první ZKV), nezakládá důvod ke zrušení konkursu podle § 44 odst. 1 písm. a/ ZKV sám o sobě rozsah zjištěného majetku konkursní podstaty, je-li uspokojení pohledávek konkursních věřitelů vázáno na nutnost zpeněžení tohoto majetku. Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 20. ledna 2011 JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu