4 Tz 3/2011-I-44 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve veřejném zasedání dne 3. března 2011 v trestní věci obviněného R. J., v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 5 To 98/2009, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 48 T 8/2000, podle § 275 odst. 3 tr. řádu t a k t o : Obviněný R. J. s e n e b e r e d o v a z b y . O d ů v o d n ě n í : Nejvyšší soud projednal stížnost pro porušení zákona, kterou v jeho prospěch podal ministr spravedlnosti proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 1. 2010, sp. zn. 5 To 98/2009. Nejvyšší soud svým rozsudkem ze dne 3. 3. 2011, sp. zn. 4 Tz 3/2011, vyslovil, že tímto rozsudkem byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanoveních § 35 odst. 2, § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 tr. zákona (zák. č. 140/1961 Sb. účinný do 31. 12. 2009), napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Vrchnímu soudu v Olomouci, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Vzhledem k tomu, že bylo zrušeno rozhodnutí, na jehož podkladě obviněný vykonával trest odnětí svobody, musel Nejvyšší soud rozhodovat také o tom, zda bude obviněný vzat do vazby a zda je některý z důvodů vazby dán. Po posouzení těchto okolností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že v posuzovaném případě není dán ani jeden z důvodů vazby uvedených v ustanovení § 67 tr. řádu, a proto rozhodl výrokem shora uvedeným. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 3. března 2011 JUDr. Danuše N o v o t n á předsedkyně senátu