20 Cdo 4452/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, identifikační číslo osoby 411 97 518, proti povinnému JUDr. O. V., pro 105.410,- Kč, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 Nc 7113/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. srpna 2011, č. j. 8 Co 650/2011 - 63, takto: Dovolání se odmítá. Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.): Krajský soud v Českých Budějovicích shora označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 2. 11. 2006, č. j. 17 Nc 7113/2006 - 8, jímž Okresní soud v Českých Budějovicích nařídil exekuci na majetek povinného podle vykonatelných platebních výměrů Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, Územní pracoviště Děčín, ze dne 19. 8. 2005, č. 4140500811, a č. 2140500810, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 105.410,- Kč a pro náklady exekuce, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Zdeňka Pánka, Exekutorský úřad Děčín. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání (doplněné podáním podaným k poštovní přepravě dne 11. 11. 2011), jímž se domáhal zrušení napadeného usnesení. Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12., části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 2. srpna 2011, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009, a neshledal je přípustným. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ve věcech výkonu rozhodnutí (v exekučních věcech) lze dovolání podat jen v případech uvedených v § 238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009]. Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž zohledňoval splnění podmínky nuceného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. § 241b odst. 2 o. s. ř.). Pouze pro úplnost dovolací soud podotýká, že nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. ledna 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002). O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 10. ledna 2012 JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu