25 Cdo 180/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně D. T., zastoupené Mgr. Tomášem Vašíčkem, advokátem se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1699/5, pobočka Brno, Orlí 36, proti žalovanému G&C PACIFIC NIUE LIMITED, se sídlem London SW 19 2 RR, Dalton House, 60 Windsor Avenue, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, o 37.396,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. 8 C 31/2006, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 5. 2011, č. j. 44 Co 171/2009-143, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud Brno - venkov rozsudkem ze dne 22. 9. 2008, č. j. 8 C 31/2006-78, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 37.396,- Kč s příslušenstvím, ohledně zbývající části příslušenství žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 18. 5. 2011, č. j. 44 Co 171/2009-143, rozsudek soudu prvního stupně v napadených výrocích potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. s tím, že zásadní právní otázku spatřuje v prokázání okamžiku zápisu nemovitostí konkursním správcem do konkursní podstaty a provedení záznamu do katastru nemovitostí, neboť tato právní otázka nebyla v rozhodovací praxi soudů České republiky dosud řešena. Navrhl, aby Nejvyšší soud ČR rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Žalobkyně ve svém vyjádření navrhla odmítnutí dovolání vzhledem k jeho nepřípustnosti podle ust. § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Nepřípustné je podle ní i dovolání do výroku o nákladech řízení, neboť nejde o rozhodnutí ve věci samé. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl k závěru, že v daném případě dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné. Podmínky přípustnosti dovolání proti rozsudku odvolacího soudu upravuje ustanovení § 237 o. s. ř. Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)]. Podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. (ve znění účinném po 1. 7. 2009 – srov. bod 12. čl. II zákona č. 7/2009 Sb.) není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V dané věci žalovaný napadá dovoláním rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž mu bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 37.396,- Kč s příslušenstvím. Protože dovolání směřuje proti výroku rozsudku o věci samé, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, je přípustnost dovolání vyloučena ustanovením § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. Proti výrokům o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalovaného odmítl podle § 243b odst. 5 věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. Za situace, kdy dovolání je přímo ze zákona nepřípustné, nelze náklady vynaložené žalobkyní na právní zastoupení advokátem (sepis vyjádření k dovolání) považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Proto bylo o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. dubna 2012 JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu