26 Cdo 1086/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobců a) Ing. J. S., b) Ing. D. S., proti žalovanému D. R., o 34.397,- Kč a o zaplacení smluvní pokuty, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 6 C 73/2010, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. dubna 2011, č. j. 31 Co 98/2011-71, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 12. 4. 2011, č. j. 31 Co 98/2011-71, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Benešově (soud prvního stupně) ze dne 29. 6. 2010, č. j. 6 C 73/2010-36, jímž byla žalovanému (spolu s další žalovanou L. R. D.) uložena povinnost zaplatit (společně a nerozdílně) žalobcům částku 34.397,- Kč a smluvní pokutu ve výši 100,- Kč za každý den prodlení za dobu od 2. 11. 2009 do 31. 1. 2010, a náklady řízení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Rozsudek odvolacího soudu napadl žalovaný (nezastoupen advokátem) podáním ze dne 9. 8. 2011, které lze podle jeho obsahu (§ 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“) pokládat za dovolání proti rozsudku odvolacího soudu. Podle § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. není dovolání proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto (nikoliv v obchodní věci) o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží), přípustné. Protože napadeným rozhodnutím bylo rozhodnuto o zaplacení částky 34.397,- Kč a o smluvní pokutě ve výši 100,- Kč za každý den prodlení za dobu od 2. 11. 2009 do 31. 1. 2010, tedy o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 50.000,- Kč, není dovolání přípustné. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani nesprávné poučení odvolacího soudu o možnosti podat dovolání, neboť nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá. Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. pro jeho nepřípustnost odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele. Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věta první, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a o skutečnost, že žalobcům podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolateli právo. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.V Brně dne 12. července 2012 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r. předsedkyně senátu