26 Cdo 311/2012 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka a ve věci žalobkyně L. S., zastoupené JUDr. Jarmilou Bajerovou, advokátkou se sídlem Ostrava – Moravská Ostrava, Matiční 730/3, proti žalované J. B., zastoupené Mgr. Jaromírem Jarošem, advokátem se sídlem Ostrava – Svinov, U Rourovny 556/3, o zaplacení částky 49.687.- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 16 C 42/2006, o dovolání obou účastnic proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. prosince 2008, č. j. 42 Co 535/2008-303, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. prosince 2008, č. j. 42 Co 535/2008-303, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 49.687,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uvedenou částku jí žalovaná dluží jako úhradu za podnájem bytu a za plnění spojená s užíváním bytu dále též („úhrada za služby“). Okresní soud v Ostravě (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 25. 1. 2008, č. j. 16 C 42/2006-248, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 28. 3. 2008, č. j. 16 C 42/2006-258, výrokem I. uložil žalované zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 18.537,- Kč s příslušenstvím, výrokem II. rozhodl o nákladech řízení ve vztahu mezi účastnicemi a výrokem III. přiznal právnímu zástupci žalované odměnu za zastupování. K odvolání obou účastnic Krajský soud v Ostravě (soud odvolací) rozsudkem ze dne 11. 12. 2008, č.j. 42 Co 535/2008-303, změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. a ve výroku I. a II. doplňujícího rozsudku tak, že „žalovaná je povinna kromě již pravomocně přiznané částky 3.537,- Kč (se zde specifikovaným příslušenstvím) zaplatit žalobkyni další částku 36.905,- Kč (se zde specifikovaným příslušenstvím)“, že „žaloba se co do částky 9.245,- Kč s příslušenstvím zamítá“ a že „žaloba se ohledně příslušenství z částky 40.442,- Kč od 1. 7. 2006 do 5. 9. 2006 zamítá“; současně rozhodl o nákladech řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podaly obě účastnice dovolání. Žalovaná odůvodnila přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a odůvodnila je tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci – platnosti smlouvy o podnájmu uzavřené mezi účastnicemi. Namítla dále, že odvolací soud projednal věc v části (co do jistiny ve výši 31.150,- Kč), v níž nebyla projednána soudem prvního stupně. Navrhla, aby rozsudek odvolacího soudu byl zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Žalobkyně napadla dovoláním rozsudek odvolacího soudu v části, pokud jím byla zamítnuta žaloba na zaplacení částky 9.245,- Kč. Přípustnost dovolání opřela o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a uplatnila v něm dovolací důvody podle § 241a odst. 2 písm. b) a odst. 3 o.s.ř. Odvolacímu soudu vytkla, že nesprávně posoudil výši částky za služby a navrhla, aby jeho rozhodnutí bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Podle čl. II bodu 12 věty první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 11. prosince 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 7/2009 Sb. (dále opět jen „o.s.ř.”). Dovolání byla podána včas, subjekty k tomu oprávněnými – účastnicemi řízení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), řádně zastoupenými advokátem (§ 241 odst. 1 a 4 o.s.ř.) a jsou přípustná podle § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Podle § 242 odst. 1 a 3 o.s.ř. dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Z ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o.s.ř. vyplývá povinnost dovolacího soudu přihlédnout k vadám řízení uvedeným v § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. Existence uvedených vad namítána nebyla a nepodává se ani z obsahu spisu. Dovolací soud obligatorně přihlíží i k tzv. jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Právě takovouto vadou je řízení v dané věci postiženo. Podle § 9 odst. 1 o.s.ř., nestanoví-li zákon jinak (a o takový případ se v souzené věci nejedná), jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle § 152 odst. 2 věty první o.s.ř. rozsudkem má být rozhodnuto o celé projednávané věci. Jak vyplývá z obsahu spisu, předmětem řízení v dané věci byla žaloba na zaplacení částky 49.687.- Kč s příslušenstvím. Soud prvního stupně rozsudkem ze dne 25. 1. 2008, č. j. 16 C 42/2006-248, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 28. 3. 2008, č. j. 16 C 42/2006-258, rozhodl ve věci samé pouze o zaplacení částky 18.537,- Kč s příslušenstvím; nerozhodl tedy o celém předmětu řízení. K odvolání obou účastnic odvolací soud přezkoumal „neexistující“ výrok rozsudku soudu prvního stupně a rozhodl prvostupňově i o zbytku předmětu řízení (dosud nerozhodnutém nároku). Tím zatížil řízení vadou, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), k níž musel dovolací soud přihlédnout i kdyby nebyla dovoláním žalované namítána. Se zřetelem k uvedenému Nejvyšší soud podle § 243b odst. 2 věty za středníkem o.s.ř. napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první o.s.ř.), aniž se vzhledem k povaze vady mohl zabývat dalšími dovolacími námitkami. Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný (§ 243d odst. 1 věta první o.s.ř.). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek. V Brně 25. dubna 2012 Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. předsedkyně senátu