29 Cdo 354/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně J.Ch., narozené zastoupené JUDr. Emilem Jančou, advokátem, se sídlem v Praze 6 – Břevnově, Sartoriova 60/12, PSČ 169 00, proti žalovanému Ing. T. K., jako správci konkursní podstaty úpadce Bytového družstva Kavčí skála Říčany, identifikační číslo osoby 00 47 27 19, zastoupenému JUDr. Martinem Vlčkem, CSc., advokátem, se sídlem v Praze 2, Anglická 4, PSČ 120 00, o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 3 Cm 246/2000, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 16. září 2010, č. j. 10 Cmo 46/2010-189, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.060,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce. O d ů v o d n ě n í : Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 16. září 2010, č. j. 10 Cmo 46/2010-189, k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. listopadu 2009, č. j. 3 Cm 246/2000-163, ve znění, že „ze soupisu konkursní podstaty úpadce se vylučuje bytová jednotka č. 34 v domě č. 1696 na pozemku 2591/1 a spoluvlastnický podíl ve výši 4570/376224 na společných částech domu č. p. 1696 a pozemku č. p. 2591/1, vše zapsáno na listu vlastnictví č. 5371 a 4359 pro katastrální území a obec Říčany u Prahy, u Katastrálního úřadu pro území pro Středočeský kraj, katastrálního pracoviště Praha – východ“. Dovolání žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné odmítl. Učinil tak proto, že dovolatelem zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem zcela odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v rozsudcích ze dne 2. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 619/2006 a ze dne 23. února 2006, sp. zn. 29 Odo 1149/2003, uveřejněných pod čísly 8/2009 a 29/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i v rozsudcích ze dne 29. listopadu 2006, sp. zn. 29 Odo 954/2003 a ze dne 19. června 2007, sp. zn. 29 Odo 584/2005. Promítnuto do poměrů projednávané věci totiž není pochyb o tom, že žalobkyně se vskutku stala vlastnicí nemovitostí, jejichž vyloučení ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce se domáhala a svědčí jí právo, které vylučuje soupis těchto věcí do majetku konkursní podstaty úpadce. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a vznikla mu povinnost uhradit žalobkyni její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají z paušální odměny advokáta za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. (ve znění účinném do 29. února 2012), která podle ustanovení § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a 18 odst. 1, činí 2.250,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a celkem s připočtením náhrady za 20% daň z přidané hodnoty činí 3.060,- Kč. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 31. července 2012 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu