Přihlásit se
ECLIECLI:CZ:NS:2012:3.TDO.1540.2011.1
Datum rozhodnutí11.01.2012
SoudNS
Spisová značka3 Tdo 1540/2011
Zdrojnsoud.cz
Typ rozhodnutíUSNESENÍ
KategorieD
HesloNedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy
Ke staženíPDF | RTF

Odůvodnění

3 Tdo 1540/2011-28U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. ledna 2012 o dovolání podaném M. D., proti usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 8 To 54/2011 ze dne 7. 3. 2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 8 T 117/2010, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. b) trestního řádu se dovolání odmítá. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 8 T 117/2010 ze dne 4. 1. 2011 byl dovolatel uznán vinným v bodech 1 - 4) pokračujícím zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) trestního zákoníku (dále jen tr. zákoník), dílem samostatně, dílem ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a v bodě 5) přečinem násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, když příslušný skutkový děj je podrobně popsán ve výrokové části citovaného rozsudku. Za uvedené trestné činy byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání devíti let a pro jeho výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl uložen trest propadnutí věci, a to věcí ve výroku citovaného rozhodnutí přesně specifikovaných. V předmětné věci podal M. D. odvolání, o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením sp. zn. 8 To 54/2011 ze dne 7. 3. 2011 tak, že je jako nedůvodné podle § 256 trestního řádu (dále jen tr. ř.) zamítl. Proti shora citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podal M. D. dovolání, a to jako osoba oprávněná, včas, prostřednictvím svého obhájce a za splnění i všech dalších, pro podání dovolání zákonem vyžadovaných náležitostí, když za dovolací důvod označil ten, který je uveden v ustanovení § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. V důvodech tohoto svého mimořádného opravného prostředku uvedl, že podle jeho názoru skutky popsané ve výroku rozsudku soudu prvního stupně nevykazují všechny znaky trestných činů, kterými byl posléze shledán vinným. V této souvislosti poukázal na to, že se popsaných skutků nedopustil a od počátku trestního řízení vypovídal shodně, podrobně popsal všechny skutečnosti s tím, že se od jakékoli trestné činnosti distancoval, a to včetně do úvahy přicházejícího zavinění ve formě úmyslu. Proto také navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) vyhověl dovolání a „aby z tohoto podnětu podle § 265k odst. 1 tr. řádu zrušil napadené rozhodnutí Městského soudu v Praze a podle § 265k odst. 2 tr. řádu zrušil i další rozhodnutí obsahově navazující na citované rozhodnutí“. Dodal, že také činí podnět, aby příslušný předseda senátu soudu prvního stupně podle § 265h odst. 3 tr. řádu navrhl přerušení výkonu jeho trestu odnětí svobody. Nejvyšší soud obdržel dne 19. 10. 2011 přípis od Nejvyššího státního zastupitelství České republiky, jehož obsahem je sdělení, že se nebude k obsahu podaného dovolání věcně vyjadřovat. Na tomto místě je nutno připomenout, že dovolání je mimořádný opravný prostředek a jako takový ho lze podat jen a výlučně z důvodů uvedených v ustanovení § 265b tr. ř. Je tedy nezbytné vždy posoudit, zda uplatněný dovolací důvod v té které věci je právě tím, který je možno považovat za důvod dovolání uvedený v citovaném ustanovení zákona, když bez jeho existence nelze vůbec provést přezkum napadeného rozhodnutí. Důvod dovolání vymezený ustanovením § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném hmotně právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Poukazem na uvedený dovolací důvod se nelze v zásadě domáhat přezkoumání učiněných skutkových zjištění, pokud ovšem tato jsou takového druhu a rozsahu, že na jejich základě lze spolehlivě přijmout jim adekvátní právní závěry. Skutkový stav je tak při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy, byly správně právně posouzeny v souvislosti s provedeným dokazováním a následně právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. V dané věci z hlediska popisu předmětných skutků, jak jsou obsaženy v příslušném výroku rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolatel namítl nesprávné hodnocení učiněných skutkových zjištění s tím, že popsaného trestného jednání se vůbec nedopustil a soudy provedené důkazy hodnotily jednostranně v jeho neprospěch. V této souvislosti poukázal na své opakované a neměnné výpovědi s tím, že se popsané trestné činnosti nedopustil, když nebyl prokázán zejména ani jeho úmysl trestnou činnost páchat. V uvedeném směru však oba soudy zejména i v důvodech přijatých rozhodnutí přesvědčivě (a podrobně) vysvětlily, z jakých důkazů vycházely a k jakým právním závěrům na jejich podkladě dospěly. Vysvětlily takto, proč uvěřily svědeckým výpovědím J. Š., V. Č., R. M. i J. T. a proč také pokládají uskutečněnou domovní prohlídku u dovolatele za konanou v souladu se zákonem, když současně nelze přehlédnout ani učiněná skutková zjištění z ní plynoucí. Stejně tak poukázaly i na skutečnosti plynoucí z výpovědi svědkyně L. N. stran vztahů mezi dovolatelem a P. K. Jeho (skutkové) námitky tak ve svém celku nejsou způsobilé být dostatečným podkladem pro rozhodný úsudek spočívající v tom, že soudy obou stupňů zjevně pochybily (extrémně vybočily) při organizaci provádění dokazování a následném hodnocení jednotlivých důkazů. Učiněná skutková zjištění ve věci pak mají v provedených důkazech věcné i logické zakotvení a k závěru, že jsou s nimi naopak v extrémním nesouladu, takto dospět nelze. Je tedy namístě uzavřít, že učiněná skutková zjištění co do svého obsahu i rozsahu umožnila soudům v předmětné věci spolehlivě přikročit i k závěrům právním s tím, že i tyto jsou v uvedeném směru přiléhavé a nepředstavují ani excesivní odklon od jejich výkladových zásad. S poukazem na uvedené tak Nejvyššímu soudu nezbylo než takto podané dovolání podle § 265i odst. 1 písm. b) tr. ř. odmítnout jako dovolání podané z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení § 265b tr. ř. Za podmínek stanovených v § 265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání. Stran případného přerušení výkonu uloženého trestu odnětí svobody potom Nejvyšší soud nerozhodoval, protože ani neobdržel avizovaný návrh příslušného předsedy senátu podle § 265h odst. 3 tr. ř. Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§ 265n tr. ř.). V Brně dne 11. ledna 2012 Předseda senátu: JUDr. Vladimír Jurka

Hlavní stránka · Zásady ochrany osobních údajů · Smluvní podmínky