32 Cdo 572/2012 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně CALDERSHOT FINANCE LTD., se sídlem 788 - 790 Finchley Road, NW11 7TJ, Londýn, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, registrační číslo 05843605, zastoupené JUDr. Miroslavem Janstou, advokátem se sídlem v Praze 1, Těšnov 1/1059, proti žalované S. D., o zaplacení částky 46.000,41 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jeseníku pod sp. zn. 5 EC 189/2009, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. listopadu 2011, č. j. 75 Co 201/2011-58, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Okresní soud v Jeseníku rozsudkem ze dne 28. června 2011, č. j. 5 EC 189/2009-47, uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 46.000,41 Kč s úrokem z prodlení specifikovaným ve výroku do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.), co do části úroků z prodlení z částky 46.000,41 Kč žalobu zamítl (výrok II.) a na nákladech řízení uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 8.314,- Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.). K odvolání žalované Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výrocích o lhůtě k plnění přisouzené pohledávky a náhrady nákladů řízení (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok). Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, dožadujíc se opětovného přezkoumání rozhodnutí, s odůvodněním, že „se musí brát na zřetel v dnešní době finanční situace rodin a ne jim neustále podkopávat nohy“. Dovolatelka navrhuje zrušení usnesení odvolacího soudu „a opětovné rozhodnutí“. Dovolání není přípustné. Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části, týkající se lhůty k plnění přisouzené částky a náhrady nákladů řízení, rozhodnutím ve věci samé není. Dovolání směřující proti výroku, jímž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, rovněž není přípustné, když z ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. jeho přípustnost dovodit nelze (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 20. března 2012 JUDr. Hana Gajdzioková předsedkyně senátu