33 Cdo 427/2011 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce D. P., zastoupeného Mgr. Pavlem Jiříčkem, advokátem se sídlem v Poděbradech, Studentská 174, proti žalované Z. P., zastoupené JUDr. Romanem Jelínkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Revoluční 1, o obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 21 C 350/2006, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. března 2010, č. j. 58 Co 77/2010-52, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2010, č. j. 58 Co 77/2010-52, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 21. 1. 2008, č. j. 21 C 350/2006-23, jímž byla zamítnuta žaloba žalované na obnovu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 39 Ro 1144/2005, není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř., a nebylo shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., neboť napadené rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 238 odst. 2 o. s. ř.). Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a/ a § 241a odst. 3 o. s. ř. se nepřihlíží. Přípustný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci uvedený v § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. vystihla dovolatelka námitkou, jíž oproti soudům prosazuje názor, že v posuzované věci byly naplněny důvody obnovy řízení podle § 228 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Již z rozhodnutí Nejvyššího soudu publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod označením R 72/1954 (a následně například z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 32 Cdo 179/2007) vyplývá, že pokud účastník ze své viny neuplatnil určitou skutečnost v původním řízení, je vyloučen i s důkazy, které mají tuto skutečnost prokázat. Vztaženo na posuzovanou věc nemůže být dovolatelka úspěšná s žalobou na obnovu řízení skončeného pravomocným platebním rozkazem, jestliže důvodnost žaloby opírá o „nový“ důkaz k prokázání skutečnosti, kterou v původním řízení vůbec neuplatnila (ve stanovené lhůtě nepodala proti vydanému platebnímu rozkazu odpor, v němž by oponovala žalobnímu tvrzení a navrhla důkazy k prokázání své obrany). Jestliže tedy žalovaná v původním řízení netvrdila, že její povinnost zaplatit žalobci 700.000,- Kč, která vyplývala ze smlouvy uzavřené dne 15. 3 2002, zanikla v důsledku ujednání účastníků obsaženého v dodatku smlouvy z 11. 5. 2004, přestože jí tato skutečnost byla v době vydání platebního rozkazu (tj. k 31. 1. 2006) známa, nemůže se úspěšně domáhat obnovy řízení s odůvodněním, že má nově k dispozici důkaz (písemné vyhotovení dodatku z 11. 5. 2006), kterým by mohla svou obranu (jí tvrzenou skutečnost) prokázat. V kontextu uvedeného závěru je třeba uzavřít, že bylo nadbytečné, aby se odvolací soud zabýval otázkou, zda žalovaná mohla důkaz dodatkem smlouvy uplatnit již v původním řízení. Námitka dovolatelky, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a spočívá v tom, že soud prvního stupně nepřipustil jí navržený důkaz, je v posuzovaném případě bezcenná, neboť k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř. nelze v případě přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. přihlížet. Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl. O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř. za situace, kdy žalobci v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla vůči druhé žalované právo. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně 29. května 2012 JUDr. Ivana Zlatohlavková, v. r. předsedkyně senátu