5 Tdo 497/2012-II.-54 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. června 2012 o dovolání obviněného J. M., a dovolání obviněného L. V., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. 10 To 218/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 2 T 3/2009, t a k t o : Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obvinění J. M. a L. V. n e berou do vazby. O d ů v o d n ě n í : Obviněný J. M. v současné době vykonává ve věznici s dozorem trest odnětí svobody v trvání dvou let, který mu byl uložen za zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a) tr. zákoníku rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 12. 2010, sp. zn. 2 T 3/2009, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. 10 To 218/2011. Obviněný L. V. v současné době vykonává ve věznici s dozorem trest odnětí svobody v trvání dvou let, který mu byl uložen za zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 2 písm. a), c) tr. zákoníku rozsudkem Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 12. 2010, sp. zn. 2 T 3/2009, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. 10 To 218/2011. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) projednal v neveřejném zasedání konaném dne 27. 6. 2012 dovolání obviněného J. M. a obviněného L. V. podaná proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. 10 To 218/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu Praha-západ pod sp. zn. 2 T 3/2009, a rozhodl tak, že z podnětu dovolání obviněných J. M. a L. V. podle § 265k odst. 1 tr. ř. ohledně těchto obviněných a podle § 265k odst. 2 tr. ř. s přiměřeným použitím ustanovení § 261 tr. ř. též ohledně obviněného Z. J., zrušil usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. 10 To 218/2011, kterým byla podle § 256 tr. ř. zamítnuta odvolání obviněných J. M. a L. V. a státního zástupce Okresního státního zastupitelství Praha-západ, která si podali proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 12. 2010, sp. zn. 2 T 3/2009. Současně podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil též další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Praze, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Podle § 265l odst. 4 tr. ř., vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Proto Nejvyšší soud rozhodl v souvislosti se shora uvedeným usnesením ve smyslu tohoto citovaného ustanovení současně o vazbě obou obviněných J. M. a L.V.. Při zkoumání okolností významných pro rozhodnutí o vazbě obviněných J. M. a L. V. Nejvyšší soud shledal, že oba obvinění byli v době vyhlášení shora uvedeného odsuzujícího rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 29. 12. 2010, sp. zn. 2 T 3/2009, na svobodě. Stejně tak tomu bylo i v době vyhlášení usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. 10 To 218/2011, kterým byla mimo jiné dovolání obou obviněných podle § 256 tr. řádu zamítnuta. Obviněný J. M. nastoupil dne 29. 2. 2012 výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou let, který mu byl uložen v této trestní věci, a nyní se nachází ve výkonu tohoto trestu ve Vazební věznici Praha – Pankrác. Obviněný L. V. sám nastoupil dne 25. 11. 2011 výkon trestu odnětí svobody v trvání dvou let, který mu byl uložen v této trestní věci, a nyní se nachází ve výkonu tohoto trestu ve Věznici Odolov. Oba obvinění byli sice již v minulosti soudně trestáni, ale jednalo se převážně o podmíněná odsouzení (pouze u obviněného J. M. byl prvním trestem peněžitý trest a trest zákazu činnosti), šlo tedy vždy o tresty nespojené s bezprostředním výkonem trestu odnětí svobody. Navíc u obviněného J. M. bylo rozhodnutím státního zástupce ze dne 20. 10. 2011, sp. zn. 1 ZT 410/2011, podmíněně zastaveno jeho trestní stíhání, avšak zkušební doba končí až 19. 11. 2013. S přihlédnutím k těmto zjištěním Nejvyšší soud v tomto stadiu trestního řízení nezjistil žádné konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly některý z důvodů vazby ve smyslu § 67 písm. a), b) nebo c) tr. ř. Oba obvinění nebyli v této trestní věci vzati do vazby a po celou dobu trestního stíhání byli oba obvinění na svobodě pouze s těmi výjimkami, kdy obvinění J. M. a L. V. byli dne 27. 6. 2007 zadrženi a poté dne 28. 6. 2007 propuštěni na svobodu. Shora uvedené rozhodnutí odvolacího soudu ze dne 6. 9. 2011, sp. zn. 10 To 218/2011, bylo zrušeno z podnětu dovolání obou obviněných J. M. a L. V.. Vzhledem ke všem těmto okolnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že za současné situace, kdy je podle zákona třeba rozhodnout o vazbě obviněných, nejsou dány podmínky pro vzetí obviněných J. M. a L. V. do vazby. Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že se obvinění J. M. a L. V. ve smyslu § 265l odst. 4 tr. ř. do vazby neberou. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 27. června 2012 Předseda senátu: Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D.