7 Tdo 1646/2011-I.-41 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání dne 7. března 2012 v Brně ve věci dovolání obviněného R. Z., proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 9. 2011, sp. zn. 10 To 72/2011, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 5 T 5/2011, takto: Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný R. Z. bere do vazby z důvodů podle § 67 písm. a), c) tr. ř. O d ů v o d n ě n í : Obviněný R. Z. byl rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 7. 2011, sp. zn. 5 T 5/2011, uznán vinným zločinem znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a), c), odst. 3 písm. c) tr. zákoníku a za tento zločin byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání osmi let. Podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou. Podle § 100 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku mu byla uložena zabezpečovací detence sexuologická. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost zaplatit poškozené Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky se sídlem v Plzni, Sady 5. května 59, částku 76.771,- Kč na náhradu škody. Odvolání obviněného proti tomuto rozsudku bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 9. 2011, sp. zn. 10 To 72/2011, podle § 256 tr. ř. zamítnuto jako nedůvodné. Nejvyšší soud České republiky k dovolání obviněného R. Z. proti usnesení odvolacího soudu podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. 9. 2011, sp. zn. 10 To 72/2011, a rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 7. 2011, sp. zn. 5 T 5/2011. Podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. přikázal Krajskému soudu v Plzni, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obviněný R. Z. nyní vykonává trest odnětí svobody ve Věznici ve Valdicích. V důsledku kasačního rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky není odsuzující rozhodnutí v právní moci a další výkon trestu odnětí svobody je nepřípustný. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Při rozhodování o vazbě je vázán podmínkami uvedenými v § 68 tr. ř. a důvody vazby podle § 67 písm. a) až c). K osobě obviněného Nejvyšší soud České republiky zjistil, že obviněný se nezdržuje v místě trvalého bydliště, byl nezaměstnaný, je svobodný a pohybuje se po území celé republiky a také do výkonu trestu odnětí svobody musel být dodán policií. Obviněnému hrozí uložení trestu odnětí svobody od pěti do dvanácti let. V minulosti byl 14x soudně trestán pro různorodou trestnou činnost a ani opakovaný výkon trestu odnětí svobody nevedl u něj k trvalé nápravě. Je proto dán důvod vazby podle § 67 písm. a) tr. ř. Obviněný byl v minulosti potrestán pro násilnou trestnou činnost a ve věci vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 5 T 5/2011 bylo zjištěno znalci, že obviněný trpí sexuální úchylkou – sadismem, pro niž je jeho pobyt na svobodě nebezpečný. Nyní projednávanou trestnou činnost obviněný spáchal v poměrně krátké době po propuštění z přecházejícího výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody. V těchto okolnostech dovolací soud spatřuje naplnění důvodu vazby podle § 67 písm. c) tr. ř., který spočívá v tom, že je dána důvodná obava, že obviněný v případě propuštění na svobodu bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil. S ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování dosáhnout účelu vazby jiným opatřením. Nejvyšší soud proto rozhodl podle § 265l odst. 4 tr. ř., že se obviněný R. Z. bere do vazby z důvodů uvedených v § 67 písm. a) a c) tr. ř. Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 7. března 2012 Předseda senátu JUDr. Jindřich Urbánek