NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY 28 Nd 278/2012-17 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a JUDr. Ludvík David, CSc., ve věci oprávněného města Břeclav, IČ 00283061, se sídlem v Břeclavi, nám. T. G. Masaryka 42/3, zastoupeného Mgr. Filipem Lederem, advokátem se sídlem v Brně, Lidická 710/57, proti povinnému J. N., o 1.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 41 EXE 226/2012, o určení místní příslušnosti, takto: Věc vedená u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 41 EXE 226/2012 se přikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Břeclavi. O d ů v o d n ě n í: Okresnímu soudu v Břeclavi byl dne 13. 2. 2012 doručen návrh na nařízení exekuce a na pověření soudního exekutora k provedení exekuce. Usnesením ze dne 24. 5. 2012, č. j. 41 EXE 226/2012-12, vyslovil Okresní soud v Břeclavi svou místní nepříslušnost a konstatoval, že po marném uplynutí lhůty k podání odvolání bude věc předložena dle § 11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu k určení soudu, jenž věc projedná a rozhodne. Okresní soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že z podaného návrhu vyplývá, že povinný má bydliště na Slovensku. Dle zjištění soudu povinný není zapsán v Centrální evidenci obyvatel ČR a nebylo o něm nic zjištěno asi ze systému ISAS. Přestože nařízení exekuce na základě příkazu o uložení pokuty Městského úřadu Břeclav je v pravomoci soudů České republiky, nelze zjistit podmínky místní příslušnosti. Podle § 11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, jež patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 45 odst. 1 zák. č. 120/2001 Sb., exekučního řádu (dále jen „exekuční řád“), je věcně příslušným exekučním soudem v prvním stupni okresní soud. Podle ustanovení § 45 odst. 2 exekučního řádu je místně příslušným exekučním soudem soud, v jehož obvodu má povinný bydliště, je-li fyzickou osobou, a nemá-li bydliště, soud, v jehož obvodu se zdržuje. Nemá-li povinný bydliště v České republice, ani se v ní nezdržuje, je příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek. S ohledem na ustanovení § 52 odst. 1 exekučního řádu se při určení, který soud je místně příslušným exekučním soudem v řízení podle tohoto předpisu, použijí ustanovení občanského soudního řádu, neboť exekuční řád jiné ustanovení o určení místní příslušnosti v takových případech neobsahuje. Z ustanovení § 252 odst. 2, věty první, o. s. ř. vyplývá, že nemá-li povinný obecný soud nebo jeho obecný soud není v České republice, je k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí příslušný soud, v jehož obvodu má povinný majetek. Nejvyšší soud přitom v usnesení ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, na nějž lze v bližším rozboru dané problematiky odkázat, připomněl, že exekuční soud před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného, neboť by to odporovalo cíli exekučního řízení – zjistit majetek dlužníka (povinného) a uspokojit z něj věřitele (navrhovatele). Není tak případné, aby již v rámci posuzování místní příslušnosti exekuční soud zjišťoval, zda a případně na jakém místě v České republice má povinný majetek. Za dané situace je tak na místě při určení místní příslušnosti přihlédnout k zásadě hospodárnosti řízení ve smyslu § 6 o. s. ř., jíž v tomto případě bude zjevně odpovídat, aby věc projednal soud, u nějž bylo řízení zahájeno a jenž již v dané věci činil určité úkony (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. 4 Nd 347/2011). S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší soud rozhodl podle § 11 odst. 3 o. s. ř. tak, že jako místně příslušný určil Okresní soud v Břeclavi. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 12. března 2013 JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., v. r. předseda senátu