KSPH 39 INS XY 29 NSČR 86/2013-P6-22 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka M. P., narozeného XY, bytem XY, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 39 INS XY, o přihlášce pohledávky věřitele č. 6, o dovolání věřitele č. 6 HELP FINANCIAL s. r. o., se sídlem v Kosmonosech, Příčná 1217, PSČ 293 06, identifikační číslo osoby 26440334, zastoupeného JUDr. Pavlínou Širůčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Nové Město, Panská 895/6, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. března 2013, č. j. KSPH 39 INS XY, 1 VSPH XY, takto: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í: Usnesením ze dne 21. ledna 2013, č. j. KSPH 39 INS XY, odmítl Krajský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) přihlášku pohledávky věřitele č. 6 HELP FINANCIAL s. r. o. „v celkové výši 35.744,02 Kč“ s tím, že k této přihlášce se dále nepřihlíží (bod I. výroku). Současně určil, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele č. 6 v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku). K odvolání věřitele č. 6 Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení insolvenčního soudu tak, že se přihláška věřitele odmítá „v rozsahu pohledávky č. 2 ve výši 13.500,- Kč, pohledávky č. 3 ve výši 1.500,- Kč a pohledávky č. 4 ve výši 11.520,- Kč“, s tím, že v tomto rozsahu končí účast věřitele v insolvenčním řízení. Dovolání věřitele č. 6 proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že rozhodnutí odvolacího soudu je v řešení dovoláním předestřené otázky v souladu se závěry, které Nejvyšší soud formuloval a odůvodnil v usnesení ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 25/2011 (a k nimž se dále přihlásil v usneseních Nejvyššího soudu ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 NSČR 36/2011, 29 NSČR 37/2011, 29 NSČR 38/2011, 29 NSČR 1/2012 a 29 NSČR 14/2013), podle nichž věřitel, jehož přihlášenou pohledávku popřel insolvenční správce nebo dlužník jako „nevykonatelnou“ a který zmeškal lhůtu k podání žaloby o určení pravosti nebo výše pohledávky určenou ve vyrozumění (výzvě) insolvenčního správce dle § 197 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), nemá v rámci opravných prostředků proti rozhodnutí o odmítnutí přihlášky, jež se opírá o ustanovení § 198 odst. 1 věty třetí insolvenčního zákona ve spojení s ustanovením § 185 insolvenčního zákona, k dispozici (jako účinnou) obranu založenou na tvrzení, že výzvu ignoroval proto, že má za to, že přihlášená pohledávka je pohledávkou „vykonatelnou“ (pro niž platí režim ustanovení § 199 insolvenčního zákona). Označená usnesení Nejvyššího soudu jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu. Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které (případně) vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem. Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně 31. října 2013 JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu