5 Tdo 811/2013-II.-45 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 23. 10. 2013 o dovolání obviněného D. C., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2013, sp. zn. 5 To 507/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 92 T 99/2011, t a k t o : Podle § 265l odst. 4 tr. ř. se obviněný D. C. nebere do vazby. O d ů v o d n ě n í : Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 23. 10. 2013 dovolání obviněného D. C. podané proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2013, sp. zn. 5 To 507/2012, který rozhodl jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 92 T 99/2011, a rozhodl tak, že z podnětu dovolání obviněného D. C. podle § 265k odst. 1 tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2013, sp. zn. 5 To 507/2012, a rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2012, sp. zn. 92 T 99/2011, podle § 265k odst. 2 tr. ř. zrušil také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle § 265l odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Brně přikázal, aby věc obviněného D. C. v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obviněný D. C. v současné době vykonává ve věznici s dozorem nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání dvou a půl roku, který mu byl uložen uvedeným rozsudkem Městského soudu v Brně za přečin porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1 trestního zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen „tr. zákoník“), a zločin podvodu podle § 209 odst. 4 písm. d) tr. zákoníku. Jak již bylo uvedeno, rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 18. 10. 2012, sp. zn. 92 T 99/2011, potvrzený usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 20. 2. 2013, sp. zn. 5 To 507/2012, byl Nejvyšším soudem zrušen v celém rozsahu. Podle § 265l odst. 4 tr. ř. vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Proto Nejvyšší soud rozhodl v souvislosti se shora uvedeným usnesením ve smyslu tohoto citovaného ustanovení současně o vazbě obviněného D. C. Při zkoumání okolností významných pro rozhodnutí o vazbě obviněného D. C. Nejvyšší soud zjistil, že obviněný byl po celou dobu trestního stíhání na svobodě. Obviněný nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, který mu byl uložen v této trestní věci, dne 25. 4. 2013 a nyní se nachází ve výkonu tohoto trestu ve Věznici Brno. Obviněný D. C. doposud nebyl soudně trestán. S přihlédnutím k těmto zjištěním Nejvyšší soud v tomto stadiu trestního řízení nezjistil žádné konkrétní skutečnosti, které by odůvodňovaly některý z důvodů vazby ve smyslu § 67 písm. a), b) nebo c) tr. ř., zvláště když obviněný D. C. nebyl v této trestní věci doposud nikdy vzat do vazby. Shora uvedená rozhodnutí nalézacího a odvolacího soudu byla na základě dovolání jmenovaného obviněného zrušena podle § 265k odst. 1 tr. ř. Vzhledem ke všem těmto okolnostem dospěl Nejvyšší soud k závěru, že za současné situace, kdy je podle zákona třeba rozhodnout o vazbě obviněného, nejsou dány podmínky pro vzetí obviněného D. C. do vazby. Z těchto důvodů Nejvyšší soud rozhodl, že se obviněný D. C. ve smyslu § 265l odst. 4 tr. ř. do vazby nebere. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná. V Brně dne 23. 10. 2013 Předseda senátu:Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph. D.