23 Cdo 4476/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové ve věci žalobkyně Generali Pojišťovna a.s., se sídlem v Praze 2, Bělehradská 132, identifikační číslo osoby 61859869, zastoupené JUDr. Josefem Veverkou, advokátem, se sídlem v Praze 5, náměstí Kinských 76/7, proti žalovanému Ing. M. K., zastoupenému Mgr. Martinem Sadílkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Štěpánská 39, o zaplacení částky 281.104,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 85 C 56/2012, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. dubna 2014, č. j. 21 Co 61/2014-113, takto: Dovolání se odmítá. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Semilech rozsudkem ze dne 27. května 2013, č. j. 85 C 56/2012-94, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 23.939,- Kč s příslušenstvím (bod I. výroku), zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 257.165,- Kč s příslušenstvím (bod II. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod III. výroku). K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudkem v záhlaví uvedeným rozsudek soudu prvního stupně vyjma nenapadeného výroku pod bodem I. ve výrocích pod body II. a III. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání s tím, že se odvolací soud při řešení otázky procesního práva, na níž závisí napadené rozhodnutí, odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Uplatňuje dovolací důvod uvedený v § 241a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). K dovolání žalovaného se vyjádřila žalobkyně tak, že se plně ztotožňuje se závěry odvolacího soudu. Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) přihlédl k čl. II bodu 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a dále čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014. Podle § 243f odst. 3 věta první, o. s. ř., ve znění po novele provedené zákonem č. 404/2012 Sb., v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně uvede, proč je dovolání opožděné, nepřípustné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo proč muselo být dovolací řízení zastaveno. Dovolatelem napadený závěr odvolacího soudu, že civilní soud není v dané věci uvedenou skutkovou částí (že poškozený dne 27. dubna 2009, nikoliv v souvislosti se zraněními, která utrpěl při předmětné dopravní nehodě, zemřel) rozsudku trestního soudu vázán ve smyslu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř., je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu k výkladu předmětného ustanovení (srov. zprávu o rozhodování soudů o náhradě škody ve věcech, jímž předcházelo adhezní řízení, Cpj 35/78 bývalého Nejvyššího soudu ČSR z 24. října 1979, jež byla projednána a vzata na vědomí plénem bývalého Nejvyššího soud ČSR dne 5. prosince 1979, Pls 2/7, uveřejněnou pod číslem 22/1979 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 2004, sp. zn. 25 Cdo 242/2004 či ze dne 28. srpna 2013, sp. zn. 23 Cdo 956/2012). S ohledem na výše uvedené Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl. O nákladech tohoto dovolacího řízení bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí ve věci. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. prosince 2014 JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D. předseda senátu