30 Cdo 2433/2014 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce K. H., proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, 2) Okresnímu soudu ve Vyškově, se sídlem ve Vyškově, Kašíkova 314/28, a 3) JUDr. I. L., soudkyni Okresního soudu ve Vyškově, o náhradu škody ve výši 2.000.000,- Kč, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 Nc 106/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14. 11. 2013, č. j. 1 Co 427/2013 - 15, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Napadeným rozhodnutím Vrchní soud v Olomouci zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. 9. 2013, č. j. 25 Nc 106/2013-9, řízení zastavil a stanovil, že věc bude postoupena Ministerstvu spravedlnosti k dalšímu řízení. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, aniž by byl při jeho podání zastoupen advokátem a aniž by tvrdil a doložil, že má právnické vzdělání. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 7. 1. 2014, č. j. 25 Nc 106/2013-33, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku povinného zastoupení ve lhůtě patnácti dnů od jeho doručení. Žalobcem podaná žádost o ustanovení advokáta byla usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2014, č. j. 25 Nc 106/2013 – 45, zamítnuta z důvodu, že žalobce nedoložil své osobní, majetkové a výdělkové poměry. Uvedené usnesení Krajského soudu v Brně potvrdil k odvolání žalobce Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 15. 5. 2014, č. j. 1 Co 92/2014 - 50. Žalobce nedostatek povinného zastoupení v soudem stanovené lhůtě (a ani po jejím uplynutí) neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 (dále jen „o. s. ř.“), viz čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo notářem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2 části věty před středníkem a § 104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a dovolací řízení zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 29. července 2014 JUDr. Pavel Simon předseda senátu