6 Tdo 1337/2014-II-42 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 29. října 2014 v trestní věci obviněného M. K., podle § 265l odst. 4 tr. řádu per analogiam t a k t o : Obviněný M. K. s e n e b e r e do vazby. O d ů v o d n ě n í : Na podkladě dovolání, které podal obviněný M. K., t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Bělušice proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 9. 2013, č. j. 5 To 425/2012-273, zrušil Nejvyšší soud toto rozhodnutí a uvedenému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Obviněný v současnosti vykonává trest odnětí svobody v trvání dvanácti měsíců, jenž mu byl pravomocně uložen výše označeným rozhodnutím (věc vedena u Okresního soudu v Chomutově podle sp. zn. 52 T 54/2010), které bylo zrušeno soudem dovolacím. Ustanovení § 265l odst. 4 tr. ř. stanoví, že vykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne zároveň o vazbě. Nejvyšší soud ze spisu zjistil, že obviněný v předmětné věci nebyl ve vazbě. Celé trestní stíhání obviněného bylo konáno za jeho pobytu na svobodě, do výkonu trestu nastoupil sám dne 21. 3. 2014. Uvedené skutečnosti svědčí tomu, že důvod vazby podle § 67 písm. a) tr. ř. není dán. Stadium trestního stíhání, do něhož se věc vrací (odvolací řízení), neodůvodňuje závěr o existenci vazebního důvodu podle § 67 písm. b) tr. ř. Obviněný je sice osobou, která již byla vícekrát soudně postižena, na straně druhé rozsah trestné činnosti, za kterou mu byl zrušeným rozsudkem odvolacího soudu trest uložen, a rovněž doba jejího spáchání neodůvodňují obavu, která by zakládala důvod vazby podle § 67 písm. c) tr. ř. Při daných zjištěních rozhodl Nejvyšší soud tak, že se obviněný do vazby nebere. P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 29. října 2014 Předseda senátu: JUDr. Ivo Kouřil