23 Nd 5/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horáka, Ph.D. a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Kateřiny Hornochové v právní věci žalobce Mgr. F. Š., zastoupeného JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Karlovo nám. 18, proti žalované Česká republice – Obvodní soud pro Prahu 10, se sídlem v Praze 10, ul. 28. Pluku 1533/29b, o zaplacení 100.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 23 Nd 5/2015, takto: I. K projednání a rozhodnutí věci v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy. II. Po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 10. O d ů v o d n ě n í : Žalobce adresoval Nejvyššímu soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) návrh na vydání platebního rozkazu, jímž se domáhá, aby mu žalovaný zaplatil částku 100.000,- Kč s příslušenstvím. Podle § 9 odst. 1 o. s. ř., nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy. Podle § 9 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak právní předpis. V dané věci nerozhoduje Nejvyšší soud jako soud prvého stupně podle § 9 odst. 3 o. s. ř. a není tedy oprávněn rozhodnout o předmětné žalobě, která mu byla žalobcem podána jako soudu nepříslušnému. Podle § 21a odst. 1 o. s. ř. za stát před soudem vystupuje: a) Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v případech stanovených podle zvláštního právního předpisu, b) organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu v ostatních případech. Je-li účastníkem řízení stát (jenž je v soukromoprávních vztazích právnickou osobou), svá procesní práva vykonává a procesní povinnosti plní prostřednictvím organizační složky, jak ji definuje zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, pokud není založena příslušnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových podle zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Za stát vystupuje v řízení ta organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná, což je povinen soud zjistit a jednat s ní, a to dokonce bez ohledu na to, jakou organizační složku označil žalobce v žalobě (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2009, sp. zn. 25 Cdo 1649/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 10, ročník 2010). Podle ustanovení § 84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak. Dle ustanovení § 85 odst. 5 obecným soudem státu je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo organizační složka státu příslušná podle zvláštního právního předpisu, a nelze-li takto místně příslušný soud určit, soud, v jehož obvodu nastala skutečnost, která zakládá uplatněné právo. Podle § 104a odst. 4 o. s. ř. bylo-li řízení zahájeno u Nejvyššího soudu, rozhodne tento soud, které soudy jsou k projednání a rozhodnutí věci příslušné v prvním stupni, není-li sám věcně příslušný. Ve smyslu § 104a odst. 6 o. s. ř. současně uvede soud, jemuž bude věc postoupena k dalšímu řízení; ustanovení § 105 o. s. ř. tím není dotčeno. Nejvyšší soud – vzhledem k tomu, že sám není v dané věci věcně příslušný – proto rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou příslušné okresní soudy (§ 9 odst. 1, § 104a odst. 4 o. s. ř.); současně – s odkazem na § 104a odst. 6 o. s. ř. – rozhodl, že věc bude postoupena k dalšímu řízení Obvodnímu soudu pro Prahu 10 (§ 85 odst. 5 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. března 2015 JUDr. Pavel H o r á k, Ph.D. předseda senátu