25 Cdo 3379/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martou Škárovou v právní věci žalobce P. L., zastoupeného Mgr. Alenou Podhornou, advokátkou se sídlem v Moravské Třebové, Komenského 285/20, proti žalovanému NĚMEC POLÁK, spol. s r.o., se sídlem v Praze 6, Milady Horákové 116/109, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 14 C 234/2008, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2011, č. j. 51 Co 399/2009-58, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze usnesením ze dne 24. listopadu 2011, č. j. 51 Co 399/2009-58 potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 23. června 2009, č. j. 14 C 234/2008-14, jímž byla odmítnuta žaloba, kterou žalobce nedoplnil ani přes výzvu soudu obsahující poučení o následcích neodstranění vad, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Proti tomuto usnesení podal žalobce včas dovolání, soudu prvního stupně doručené dne 29. 2. 2012. Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 (dále jen o. s. ř.) – srov. čl. II. bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Podle ust. § 241 odst. 1 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle ust. § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto. Rozhodnutí odvolacího soudu, žalobci doručené dne 28. 12. 2011, obsahovalo řádné poučení o dovolání (srov. § 240 odst. 3 o. s. ř.). Žalobce prostřednictvím provozovatele poštovních služeb podal dne 28. 2. 2012 dovolání, aniž byl právně zastoupen. Obvodnímu soudu pro Prahu 7 bylo dovolání doručeno 29. 2. 2012. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 29. 12. 2014, č. j. 14 C 234/2008-81, byl žalobce vyzván k odstranění nedostatku podmínky řízení, spočívající v absenci právního zastoupení, a k odstranění vad a doplnění podaného dovolání s tím, že byla určena lhůta k nápravě v délce 6 týdnů. Toto usnesení bylo dovolateli doručeno dne 16. 1. 2015, konec lhůty stanovené soudem k odstranění nedostatku podmínky řízení a k doplnění dovolání připadl na 27. 2. 2015 (§ 241b odst. 3 o. s. ř.). Podáním doručeným soudu dne 26. 2. 2015 žalobce předložil plnou moc udělenou advokátu k zastupování v dovolacím řízení. Dovolání žalobce neobsahovalo dovolací návrh ani údaje o tom, v jakém rozsahu a zejména z jakých důvodů bylo dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno, mělo být doplněno do konce lhůty k dovolání; vzhledem k tomu, že žalobce nebyl při podání dovolání právně zastoupen, lhůta k doplnění dovolání skončila až dnem, kdy uplynula lhůta stanovené soudem k odstranění nedostatku povinného zastoupení, tj. 27. 2. 2015. Žádost o ustanovení zástupce (§ 30 o. s. ř.) podána nebyla. K odstranění vytčených vad dovolání zástupcem dovolatele došlo až 7. 4. 2015, tedy i po uplynutí lhůty prodloužené o 10 dnů po doručení usnesení (č.l. 79). Jelikož bylo dovolání doplněno až po uplynutí stanovené lhůty, nezbývá než konstatovat, že k doplnění neúplného dovolání ze strany zástupce dovolatele došlo opožděně. Marným uplynutím prekluzívní lhůty podle § 241b odst. 3 o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání staly neodstranitelnými a dovolací soud proto k opožděnému doplnění nemůže z úřední povinnosti přihlížet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1985/2009, ze dne 30. 10. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2246/2012, ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002). Vzhledem k tomu, že zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout, Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 146 odst. 3 o. s. ř. Účastník, jemuž byl odmítnut návrh na zahájení řízení (dovolání), je povinen nahradit ostatním účastníkům jejich náklady řízení. Jelikož v dovolacím řízení žalovanému náklady řízení nevznikly, Nejvyšší soudu rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 14. října 2015 JUDr. Marta Škárová předsedkyně senátu