30 Cdo 2869/2013 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D. a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce AUTO - BAYER, s.r.o., se sídlem ve Slavkově u Brna, Bučovická 299, identifikační číslo osoby 469 94 360, zastoupeného Mgr. Ing. Milanem Šoubou, advokátem se sídlem v Brně, Cihlářská 643/19, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, identifikační číslo osoby 000 06 947, se sídlem v Praze 1, Letenská 19, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 15 C 85/2009, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. dubna 2013, č. j. 21 Co 208/2010-143, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. dubna 2013, č. j. 21 Co 208/2010-143, není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (napadený rozsudek odvolacího soudu vychází ze závazného právního názoru dovolacího soudu, který byl – přímo v této věci – vyjádřen v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. listopadu 2012, č. j. 28 Cdo 1143/2012). Nejvyšší soud se v tomto rozsudku zabýval nálezem Ústavního soudu ze dne 9. července 2009, sp. zn. II ÚS 1774/08, a konstatoval, že tento nález není přiléhavý na případ dovolatele a dále uvedl, že zde není splněn předpoklad zrušení nezákonného rozhodnutí ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. Dovolatel ve svém podání opětovně namítá stejné právní otázky, ke kterým se dovolací soud již vyjadřoval a není důvod, aby byly posouzeny jinak. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 28. srpna 2015 JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu