30 Cdo 3075/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobkyně PhDr. H. P., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zadostiučinění ve výši 60 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 91/2013, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. září 2014, č. j. 18 Co 300/2014-131, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Napadeným rozsudkem Městský soud v Praze potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. dubna 2014, č. j. 10 C 91/2013-103, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky 60 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Městský soud v Praze současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které však podáním ze dne 23. června 2015 vzala zpět. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“ Podle ustanovení § 243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. vezme-li dovolatel dovolání zcela zpět, dovolací soud řízení zastaví. Nejvyšší soud České republiky v souladu s § 243c odst. 3 věta druhá o. s. ř. zastavil dovolací řízení, neboť žalobkyně vzala zpět dovolání proti v záhlaví citovanému rozsudku odvolacího soudu podáním ze dne 23. června 2015. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 30. července 2015 JUDr. Pavel Simon předseda senátu