21 Cdo 3701/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Ljubomírem Drápalem v právní věci žalobce O. M., zastoupeného JUDr. Josefem Šírkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Dr. Bureše č. 1185/1, proti žalované FCC České Budějovice, s.r.o. (dříve A.S.A. České Budějovice, s.r.o.) se sídlem v Českých Budějovicích, Dolní č. 1, IČO 25171941, zastoupené JUDr. Kristýnou Oberfalcerovou, Master, advokátkou se sídlem v Praze 1, Národní č. 340/21, o 93.731,02 Kč s příslušenstvím, za účasti Kooperativa pojišťovny, a.s., Vienna Insurance Group se sídlem v Praze 8, Pobřežní č. 665/21, IČO 47116617, jako vedlejšího účastníka na straně žalované, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 30 C 2/2015, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14. dubna 2016 č.j. 19 Co 590/2016-485, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Kristýny Oberfalcerové, Master, advokátky se sídlem v Praze 1, Národní č. 340/21. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o.s.ř.): Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 14.4.2016 č. j. 19 Co 590/2016-485 není přípustné podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť neobsahuje údaje o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 241a odst. 2 o.s.ř.) [srov. též právní názor vyslovený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.9.2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, které bylo uveřejněno pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.8.2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, popř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.8.2013 sp. zn. 29 NSČR 55/2013, které bylo uveřejněno pod č. 116 v časopise Soudní judikatura, roč. 2014]. Žalobce v dovolání rovněž namítá nesoulad mezi zjištěným skutkovým stavem a provedenými důkazy, aniž by taková námitka byla způsobilá založit přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o.s.ř., neboť směřuje nikoliv do právního posouzení věci, nýbrž do procesu zjišťování skutkového stavu, přičemž jediným dovolacím důvodem je - jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 1 o.s.ř. - nesprávné právní posouzení věci; navíc, o žádný "extrémní" nesoulad mezi zjištěným skutkovým stavem a provedenými důkazy se v projednávané věci nejedná. Vzhledem k tomu, že dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 4. října 2016 JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu