26 Cdo 4664/2015 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Dýškovou v právní věci žalobce města Bohumín, se sídlem v Bohumíně, Masarykova 158, proti žalovanému Ing. E. N., zastoupenému JUDr. Zdeňkem Kupkou, advokátem se sídlem v Ostravě, Tichá 464/1, o zpřístupnění bytu a určení vážnosti důvodů, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 28 C 565/2013, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. května 2015, č. j. 11 Co 110/2015-113, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Žalovaný napadl dovoláním (hodnoceno podle obsahu dovolání) rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 5. 2015, č. j. 11 Co 110/2015-113, kterým odvolací soud změnil rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 20. 10. 2014, č. j. 28 C 565/2013-77, ve znění usnesení ze dne 19. 12. 2014, č. j. 28 C 565/2013-85, ve výroku o zpřístupnění bytu tak, že žalovaný je povinen zpřístupnit žalobci a jím pověřeným osobám předmětný byt za účelem provedení instalace a napojení rozvodu tepla a teplé užitkové vody k centrálnímu zásobování teplem s tím, že žalobce oznámí žalovanému termín a hodinu zpřístupnění bytu nejméně 15 dnů předem, rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu před soudem prvního stupně a dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Dovolání žalovaného Nejvyšší soud podle § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „o. s. ř.“ (čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb.) odmítl, neboť neobsahuje údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 - § 238a o. s. ř.), jenž je obligatorní náležitostí dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení nelze pro tuto vadu pokračovat. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné. Z dovolání tak musí být patrno, které otázky hmotného nebo procesního práva, na nichž napadené rozhodnutí závisí, nebyly v rozhodování dovolacího soudu dosud řešeny nebo jsou rozhodovány rozdílně, případně, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a od které „ustálené rozhodovací praxe" se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nebo od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013, uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Takový údaj se však v dovolání nenachází. V dovolání není uplatněn ani (způsobilý) dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle § 241a odst. 1 a 3 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením § 241b o. s. ř.), nýbrž ve skutečnosti nezpůsobilé důvody, jejichž prostřednictvím dovolatel jednak namítl vady řízení (brojí proti způsobu hodnocení důkazů odvolacím soudem) a jednak se pokusil zpochybnit správnost /úplnost/ zjištěného skutkového stavu, z něhož odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro právní posouzení věci. O návrhu na odklad vykonatelnosti, který neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval. Bylo-li dovolání odmítnuto, nemusí být rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodněno (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 1. března 2016 JUDr. Jitka Dýškovápředsedkyně senátu