21 Cdo 1132/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Ing. arch. L. P., zastoupeného JUDr. Ing. Samuelem Schreiberem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 854/14, proti žalované VPÚ DECO PRAHA a.s. se sídlem v Praze 6, Podbabská č. 1014/20, IČO 60193280, zastoupené JUDr. Ondřejem Sovákem, advokátem se sídlem v Praze 5, Švédská č. 107/39, o neplatnost výpovědi z pracovního poměru, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 8 C 197/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. července 2016, č. j. 30 Co 228/2016-113, takto: I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.800,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. Samuela Schreibera, advokáta se sídlem v Praze 1, Na Příkopě č. 854/14. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2016, č. j. 30 Co 228/2016-113, podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. [dovolatelka napadá hodnocení důkazů soudem prvního stupně („soud se ve svém rozhodnutí nijak nevypořádal s důkazem - Zápisem ze zasedání představenstva z 28. 1. 2014 č. 02/2014“) a namítá jiné vady řízení, které spatřuje v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu je „nepřezkoumatelné“ a „překvapivé“ (neboť „chybí stručný a jasný výklad o tom, o které důkazy opřel soud svá skutková zjištění a jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů“ a že „odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně s tím, že k závěru o neplatnosti výpovědi totiž naprosto postačí, že v ní nebylo specifikováno, k jaké organizační změně se vztahuje“, ale „tento názor vyslovil odvolací soud až při vyhlášení rozsudku a blíže jej rozvedl až v odůvodnění napadeného rozhodnutí, a tak upřel dovolatelce možnost jakkoli na něj procesně reagovat“)], a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Odkaz dovolatelky na ustálenou judikaturu soudů není důvodný, neboť předmětná rozhodnutí Nejvyššího soudu na projednávanou věc nedopadají, když odvolací soud (jak vyplývá z odůvodnění jeho rozsudku) opřel své rozhodnutí o jiné právní závěry. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. června 2017 JUDr. Mojmír Putna předseda senátu