21 Cdo 2011/2017-156 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Romana Fialy v právní věci žalobce Dražbyprost s. r. o. se sídlem v Ústí nad Labem, Mírové náměstí č. 2/5, IČO 28741552, zastoupeného JUDr. Filipem Štípkem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Hradiště č. 96/6, proti žalovanému M. K., zastoupenému JUDr. Jaroslavem Šímou, CSc., advokátem se sídlem v Plzni, Radyňská č. 479/5, o zaplacení 125.089,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 7 C 56/2015, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. ledna 2017, č. j. 61 Co 243/2016-132, takto: I. Dovolání žalovaného se odmítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit na náhradě nákladů dovolacího řízení žalobci 6.413,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Filipa Štípka, advokáta se sídlem v Ústí nad Labem, Hradiště č. 96/6. Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 1. 2017, č. j. 61 Co 243/2016-132 (do výroku ve věci samé), není přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [srov. např. právní názor vyjádřený v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2008, sp. zn. 21 Cdo 5528/2007, nebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. 21 Cdo 58/2011, anebo rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4221/2008, podle něhož způsobil-li vydražitel neuhrazením ceny dosažené vydražením ve stanovené lhůtě (nebo jinak) zmaření dražby, jím složená dražební jistota se použije na úhradu nákladů nejen zmařené dražby, ale také opakované dražby, nepostačuje-li vydražitelem složená dražební jistota na úhradu nákladů zmařené dražby a opakované dražby v plné výši, uhradí část nákladů dražby, kterou nepokrývá dražební jistota, vydražitel na výzvu dražebníka, což platí (samozřejmě) o nákladech nejen zmařené dražby, ale i opakované dražby] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak. Dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 1. 2017, č. j. 61 Co 243/2016-132, do výroku o náhradě nákladů odvolacího řízení není rovněž přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť v této části směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 5. října 2017 JUDr. Mojmír Putnapředseda senátu