22 Cdo 5638/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobce J. V., proti žalované Timbert trade Inc, s. r. o. se sídlem ve Vizovicích, Masarykovo náměstí 1128, IČO: 27719600, o neoprávněné užívání pozemku, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 45 C 91/2013, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně – pobočka ve Zlíně, ze dne 22. 4. 2016, č. j. 59 Co 45/2016-98, takto: Dovolání se odmítá. S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243f odst. 3 o. s. ř.): Okresní soud ve Zlíně (dále „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 5. 1. 2016, č. j. 45 C 91/2013-90, zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně ze dne 16. 4. 2015, č. j. 59 Co 91/2015-62, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. K odvolání žalobce Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, usnesením ze dne 22. 4. 2016, č. j. 59 Co 45/2016-98, usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proti usnesení odvolacího soudu podává žalobce dovolání. Zkoumání, zda je dovolání objektivně přípustné, předchází – ve smyslu § 243c odst. 3 a § 218 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) – posuzování tzv. subjektivní přípustnosti dovolání. Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. může dovolání podat účastník řízení. Z povahy dovolání jako opravného prostředku přitom plyne, že k dovolání je oprávněna jen ta strana (účastník řízení), které nebylo rozhodnutím odvolacího soudu plně vyhověno, popřípadě které byla tímto rozhodnutím způsobena určitá újma na jejich právech – v konstantní judikatuře se tato legitimace k dovolání označuje též jako subjektivní přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1363/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 1998, pod číslem 28, dále usnesení téhož soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1760/98, uveřejněné v témže časopise č. 1, ročník 2000, pod číslem 7, či jeho usnesení ze dne 30. 8. 2000, sp. zn. 2 Cdon 1648/97, uveřejněné v témže časopise č. 12, ročník 2000, pod číslem 138). V projednávané věci nebyla napadeným rozhodnutím odvolacího soudu dovolateli způsobena žádná procesní újma, jež by byla zhojitelná v rámci dovolacího řízení, neboť odvolací soud plně vyhověl jeho odvolání, rozhodnutí soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. S ohledem na výše uvedené není dovolání subjektivně přípustné. Nejvyšší soud je proto podle § 243c odst. 3 věty první a § 218 písm. b) o. s. ř. odmítl. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 28. února 2017 Mgr. David Havlík předseda senátu