22 Nd 185/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci prohlášení za mrtvého J. P., za účasti navrhovatelky M. K., vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 26 Nc 1001/2017, o určení místně příslušného soudu Nejvyšším soudem podle § 11 odst. 3 o. s. ř., takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Přerově pod sp. zn. 26 Nc 1001/2017 projedná a rozhodne Okresní soud v Přerově. O d ů v o d n ě n í: Navrhovatelka podala u Okresního soudu v Přerově dne 6. 2. 2017 návrh na prohlášení za mrtvého J. P., narozeného ve V. n. V. Uvádí, že J. P. emigroval na počátku 20. století do USA a podrobnější údaje o jeho posledním bydlišti či datu úmrtí nejsou známy. Navrhovatelka deklaruje svůj zájem v této věci tím, že je společně s J. P. spoluvlastníkem, každý v rozsahu id. ½, pozemků zapsaných na LV č. 771 pro k. ú. V. n. V., vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hodonín. Okresní soud v Přerově z výpisu ze shora uvedeného LV č. 771 zjistil, že v tomto dokumentu nemá J. P. uvedenou adresu bydliště a svědčí mu spoluvlastnické právo k výše specifikovaným nemovitostem. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že údajům J. P. neodpovídá žádná osoba. V daném případě se tak nepodařilo zjistit, který soud České republiky byl naposledy obecným soudem J. P. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti proto Okresní soud v Přerově usnesením ze dne 5. 4. 2017, č. j. 26 Nc 1001/2017-16, vyslovil svou místní nepříslušnost v předmětné věci a podle § 11 odst. 3 o. s. ř. předložil věc Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne. Podle ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení. Z ustanovení § 11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle § 54 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „z. ř. s.“), pro řízení o prohlášení člověka za mrtvého je příslušný soud, který byl naposledy obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého. Podle § 85 odst. 1 o. s. ř. je (nestanoví-li zákon jinak) obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Podle § 86 odst. 1 o. s. ř. jestliže žalovaný, který je občanem České republiky, nemá obecný soud anebo nemá obecný soud v České republice, je příslušný soud, v jehož obvodu měl v České republice poslední známé bydliště. Nejvyšší soud shledal podmínky pro určení místně příslušného soudu ve smyslu § 11 odst. 3 o. s. ř., protože příslušný soud ve smyslu § 54 z. ř. s. ve spojení s § 85 odst. 1 o. s. ř. a § 86 odst. 1 o. s. ř. nelze určit, neboť se nepodařilo zjistit, který soud České republiky byl naposledy obecným soudem J. P. Nejvyšší soud proto určil, s ohledem na zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení, jako soud příslušný k projednání a rozhodnutí předmětné věci Okresní soud v Přerově, u něhož bylo řízení ve věci návrhu na prohlášení J. P. za mrtvého zahájeno. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 27. června 2017 Mgr. David Havlík předseda senátu