27 Cdo 1854/2017 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Filipem Cilečkem v právní věci navrhovatele S. M., zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem, se sídlem v Šumperku, nám. Míru 137/9, PSČ 787 01, za účasti posuzované B. O., o úpravu svéprávnosti, o žalobě pro zmatečnost podané navrhovatelem proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. ledna 2013, č. j. 14 Co 32/2013-39, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 14 Nc 1387/2012, o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2015, č. j. 14 Co 309/2015-246, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Okresní soud v Opavě usnesením ze dne 7. července 2015, č. j. 14 Nc 1387/2012-221, zastavil podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, dovolací řízení o dovolání navrhovatele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2014, č. j. 14 Co 239/2014-177 (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.). Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. srpna 2015, č. j. 14 Co 309/2015-246, k odvolání navrhovatele potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok první) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý). Proti usnesení odvolacího soudu podal navrhovatel dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a § 243f odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), neboť v rozporu s požadavkem § 241a odst. 2 o. s. ř. neobsahuje vymezení důvodu dovolání ani toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), přičemž v dovolacím řízení pro tyto vady nelze pokračovat. Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhý odkaz na § 237 o. s. ř. (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 ICdo 43/2013). Ze shora citovaného ustanovení se rovněž podává, že další obligatorní náležitostí dovolání je vymezení důvodu dovolání, což lze učinit pouze tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem tato nesprávnost spočívá (§ 241a odst. 3 o. s. ř.). Dovolatel k důvodu dovolání odkazuje na § 241a odst. 1 o. s. ř., aniž by specifikoval, kterou otázku hmotného či procesního práva posoudil odvolací soud podle jeho mínění nesprávně a v čem tato nesprávnost spočívá; ani zde však pouhý odkaz na § 241a o. s. ř. k projednání dovolání nepostačuje. Z § 241b odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a o. s. ř.) nebo které neobsahuje vymezení důvodu dovolání, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Lhůta k dovolání v projednávané věci běžela až od právní moci usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žádosti dovolatele o ustanovení zástupce (k čemuž v projednávané věci došlo usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. července 2016, č. j. 14 Nc 1387/2012-342, jež nabylo právní moci dne 10. srpna 2016). Lhůta k odstranění vad dovolateli marně uplynula, aniž by vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, odstranil. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.). K opožděně učiněnému doplnění dovolání ze dne 16. března 2017 (jež nadto žádnou z vad dovolání neodstranilo) nemohl Nejvyšší soud pro uplynutí propadné lhůty (podle § 241b odst. 3 o. s. ř.) přihlédnout. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. května 2017 JUDr. Filip C i l e č e k předseda senátu