30 Cdo 3651/2016 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Bohumilem Dvořákem v právní věci žalobce B. V., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 236/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 10. 2015, č. j. 12 Co 267/2015-38, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í: Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 28. 5. 2015, č. j. 20 C 236/2014-33, kterým byl zamítnut žalobcův návrh na bezplatné ustanovení zástupce z řad advokátů. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Žalobce současně s podáním dovolání navrhl, aby mu byl bezplatně ustanoven advokát pro podání dovolání. Návrh žalobce byl usnesením soudu prvního stupně ze dne 29. 1. 2016, č. j. 20 C 236/2014-49, zamítnut. Toto usnesení bylo následně potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne ze dne 27. 5. 2016, č. j. 12 Co 161/2016-59, proti kterému podal žalobce včasné dovolání, a to opět bez toho, že by splnil podmínku povinného zastoupení. Na to soud prvního stupně vyzval žalobce usnesením ze dne 15. 7. 2016, č. j. 20 C 236/2014-62, aby odstranil nedostatek povinného zastoupení ve lhůtě sedmi dnů. Žalobce nedostatek povinného zastoupení neodstranil, ač byl poučen, že dovolací soud v případě neodstranění vytknuté vady dovolací řízení zastaví. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2017, sp. zn. 30 Cdo 3654/2016, bylo toto dovolací řízení zastaveno, neboť dovolací soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro to, aby byl žalobci ustanoven zástupce pro dovolací řízení. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II a čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“. Podle § 241 odst. 1 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Ustanovení § 241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje § 241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, a to ani přes výzvu a poučení soudu o důsledcích své nečinnosti. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení § 241b odst. 2, části věty před středníkem, a § 104 odst. 2, věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 25. ledna 2017 JUDr. Bohumil Dvořák pověřený člen senátu