33 Cdo 5222/2017-181 U S N E S E N Í Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové v právní věci žalobkyně CHRYSBERON a.s., se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 572/11 (identifikační číslo 28442971), zastoupené Mgr. Markem Vojáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti žalovanému A. Š., zastoupenému Mgr. Tomášem Šmucrem, advokátem se sídlem v Plzni, V Malé Doubravce 1242/27, o návrhu žalovaného na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 38 C 159/2016, o návrhu žalovaného na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, č.j. 62 Co 149/2017-153, takto: Návrh žalovaného na odklad vykonatelnosti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, č.j. 62 Co 149/2017-153, se zamítá. O d ů v o d n ě n í : V záhlaví označeným rozhodnutím městský soud jednak potvrdil usnesení ze dne 18. 1. 2017, č.j. 38 C 159/2016-111, kterým Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu na obnovu řízení a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení 51.546 Kč; současně žalovaného zavázal k náhradě nákladů odvolacího řízení ve výši 34.364 Kč. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož součástí byl návrh na odklad jeho vykonatelnosti. Uvedl, že mu hrozí závažná újma a současně je závažně ohrožen na svých právech, neboť na jeho majetek byla zahájena exekuce k uspokojení pohledávky žalobkyně na zaplacení nákladů řízení před soudy obou stupňů. Podle § 243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že: 1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně); 2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci, 3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech, 4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné, 5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“). Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatele na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 1/, neboť ve vztahu k nákladovému výroku dovolatel neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání a pominul tak jednu z obligatorních náležitostí, o níž dovolání již nemůže být doplněno (§ 241b odst. 3 o.s.ř.). Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatele na odklad vykonatelnosti zamítl. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně 23. listopadu 2017 JUDr. Pavel Krbek předseda senátu