7 Tdo 1214/2017-22 U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl dne 11. října 2017 v neveřejném zasedání o dovolání obviněného M. L., proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 4 To 184/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 1 T 44/2015 takto: Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného M. L. odmítá. Odůvodnění: Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne 3. 4. 2017, č. j. 1 T 44/2015-97, podle § 65 odst. 2 tr. zákoníku a § 340b odst. 1 tr. ř. přeměnil trest obecně prospěšných prací, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 13. 4. 2015, č. j. 1 T 44/2015-74, ve výměře 300 hodin, a to v nevykonané části 244 hodin, na trest odnětí svobody na 244 dnů, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Proti usnesení podal obviněný stížnost, na základě které Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 10. 5. 2017, č. j. 4 To 184/2017-111, podle § 149 odst. 1 písm. a) tr. ř. usnesení soudu prvního stupně zrušil a podle § 65 odst. 2 tr. zákoníku přeměnil trest obecně prospěšných prací v nevykonané části 148 hodin na trest odnětí svobody na 148 dnů, pro jehož výkon obviněného podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem podal obviněný prostřednictvím obhájce dovolání, které opřel o dovolací důvody uvedené v § 265b odst. 1 písm. g), k) a l) tr. ř., domáhá se jeho zrušení a nového projednání a rozhodnutí věci. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství k dovolání obviněného uvedl, že směřuje proti rozhodnutí, proti kterému není dovolání přípustné, a proto navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl. Nejvyšší soud nejdříve zkoumal, zda je vůbec v posuzované věci přípustné dovolání a jestli nepřichází v úvahu odmítnutí dovolání podle ustanovení § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř., a dospěl k závěru, že dovolání přípustné není. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. V § 265a odst. 2 tr. ř. pak zákonodárce taxativně vymezil, co se rozumí rozhodnutím ve věci samé, ale rozhodnutí soudu o přeměně trestu obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest odnětí svobody, resp. usnesení, jímž byla zamítnuta stížnost proti rozhodnutí, jímž bylo o přeměně rozhodnuto, v taxativním výčtu rozhodnutí uvedenému v § 265a odst. 2 tr. ř. uvedeno není. Ze shora uvedeného je zřejmé, že dovolání proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, kterým bylo změněno usnesení Okresního soudu v Teplicích o přeměně trestu obecně prospěšných prací v nepodmíněný trest odnětí svobody, není přípustné. Nejvyšší soud bez věcného přezkoumání rozhodnutí podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl dovolání, neboť není proti napadenému rozhodnutí přípustné. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 11. října 2017 JUDr. Petr Hrachovec předseda senátu Vypracoval: JUDr. Petr Angyalossy, Ph. D.