23 Cdo 971/2018-498 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Dese a soudců JUDr. Kateřiny Hornochové a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobkyně AGROFERT, a.s., se sídlem v Praze 4 - Chodově, Pyšelská 2327/2, PSČ 149 00, IČO 26185610, zastoupené JUDr. Pavlem Dejlem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 1, Jungmannova 745/24, PSČ 110 00, proti žalované EUROPEAN UNITED BAKERIES S.A., se sídlem v Lucemburském velkovévodství, Luxembourg, Route d´Esch 412F, L-2086, zastoupené Mgr. Martinem Hrodkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Klimentská 1216/46, PSČ 110 00, o zaplacení částky 100 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 78/2013, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. dubna 2017, č. j. 5 Cmo 344/2016-384, t a k t o : I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 13. května 2016, č. j. 49 Cm 78/2013-250, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 100 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % p. a. od 10. července 2012 do zaplacení (výrok pod bodem I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok pod bodem II). K odvolání žalované Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 18. dubna 2017, č. j. 5 Cmo 344/2016-384, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku pod bodem I potvrdil (výrok pod bodem I), ve výroku pod bodem II změnil tak, že částka 3 879 756,20 Kč se nahrazuje částkou 3 623 660 Kč (výrok bod bodem II), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok pod bodem III). Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“) úvodem poznamenává, že rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (dále opět jen „o. s. ř.“). Podáním ze dne 31. ledna 2018 vzala žalovaná dovolání zpět. Nejvyšší soud po účinném zpětvzetí dovolání dovolací řízení podle § 243c odst. 3 o. s. ř. zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Dovolatelka v dovolání rovněž navrhla odklad vykonatelnosti dovoláním napadaného rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 23. srpna 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16, dospěl k závěru, že jsou-li splněny důvody pro odmítnutí dovolání či pro zastavení dovolacího řízení (§ 243c o. s. ř.), není „projednatelný“ ani návrh na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, protože jde o návrh akcesorický. S ohledem na výše uvedené se proto Nejvyšší soud návrhem žalované na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu nezabýval. P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 9. 7. 2018 JUDr. Zdeněk Des předseda senátu