25 Cdo 2909/2018-789 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Roberta Waltra a JUDr. Ivy Suneghové v právní věci žalobkyně: APTM s.r.o., se sídlem K Pasekám 1553, Zlín, IČO: 27697673, zastoupená Mgr. Alenou Raisovou, advokátkou se sídlem Krhanická 988/7, Praha 4, proti žalované: obec Zdíkov, se sídlem úřadu Zdíkov 215, IČO: 00250872, zastoupená: Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem se sídlem Příběnická 1908/12, Tábor, o 24.197.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 6 C 121/2011, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 2. 2018, č. j. 22 Co 1659/2017-728, takto: Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 2. 2018, č. j. 22 Co 1659/2017-728, se zamítá. Odůvodnění: Okresní soud v Prachaticích rozsudkem ze dne 12. 5. 2017, č. j. 6 C 121/2011-559, zamítl žalobu na zaplacení částky 24.197.000 Kč s příslušenstvím a uložil jí zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1.524.720 Kč a státu 1.190,80 Kč. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 6. 2. 2018, č. j. 22 Co 1659/2017-728, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalobkyni uložil zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 232.733,70 Kč. Současně s dovoláním proti rozsudku odvolacího soudu žalující společnost navrhla odklad vykonatelnosti rozsudku odvolacího soudu s odůvodněním, že částka přiznaná protistraně na náhradě nákladů řízení je pro ni právně i fakticky likvidační. Vymáháním nároku by mohlo dojít ke ztrátě uplatňovaného nároku i nenávratné ztrátě veškerých realizovaných zahraničních investic. Za daného stavu věci není myslitelné žádat o jakékoliv další investice či úvěry ani uvažovat o soukromých investicích. Podle ustanovení § 243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma. K aplikaci § 243 o. s. ř. se vychází z toho, že k odkladu soud přikročí tehdy, je-li dovolatel „závažně ohrožen“ ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení. Nejvyšší soud návrh dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl jako nedůvodný. Dovolatelka v návrhu neuvádí své majetkové poměry, ze kterých by bylo možno dovodit hrozbu závažné újmy v případě výkonu rozhodnutí, a její majetkové poměry odůvodňující takovou hrozbu nevyplývají ani z obsahu spisu. Pouze obecné konstatování tíživých poměrů bez bližší specifikace nepostačuje k posouzení dopadu vlastního výkonu rozhodnutí do jejích majetkových poměrů. Nejvyšší soud v této věci uzavírá, že dovolání žalobkyně je včasné, avšak nelze dovodit, že by neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí dovoláním napadeného rozhodnutí dovolatelce hrozila závažná újma na jejích právech. Kromě povinnosti k náhradě nákladů řízení vůči žalované a vůči státu jí nebyla uložena platební povinnost. Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 25. 9. 2018 JUDr. Marta Škárovápředsedkyně senátu